© Trivius 2025 Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu a přijde čas vyletět nad oblak, On se jen usměje a foukne do příběhu a všechno bude potom naopak. . I malý skutek rázem povyroste, pomníky chlubivé se zase zmenší. Propasti překlene ti pevným mostem, široké brány v ucho jehly ztenčí. . A srdce skromná, co v ústraní stojí, ta jako jedna z prvních zohlední. A srdce ztučnělá, kterých se druzí bojí, ač první byla, budou poslední. . Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu a přijde čas vyletět nad oblak, uvidíš sama. Na protějším břehu malé i velké budou naopak. ---------------------------------- [Intro] [Verse1] Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu. (*) A přijde čas (*) vyletět nad oblak. (*) On se jen usměje a foukne do příběhu. (*) A všechno bude (*) potom naopak. (*) [Verse2] I malý skutek (*) rázem povyroste. (*) Pomníky chlubivé se zase zmenší. (*) Propasti překlene ti pevným mostem. (*) Široké brány (*) v ucho jehly ztenčí. (*) [Verse3] A srdce skromná, co v ústraní stojí.(*) Ta jako jedna (*) z prvních zohlední. (*) A srdce ztučnělá, kterých se druzí bojí. (*) Ač první byla, (*) budou poslední. (*) [Interlude] [Bridge] Až mysl zlehkne ti jak chmýří sněhu. (*) A přijde čas (*) vyletět nad oblak. (*) Uvidíš sama na protějším břehu. (*) malé i velké (*) budou naopak. (*) [Outro]
0/500