[solo] [intro creepy] Temným podzemím obklopení, pach krve stoupá, stíny mohou být pastí, nervozita námi cloumá. Chvějícími kroky míří dál, zpět cesta není, po zádech temnota hladí a ticho dusí. [Verse 1] V místnosti pět dveří, první otvíráme, muž v temném rohu, spatříme ho náhle. Důtky v rukou, kůže létá, krev po zdi stéká, hledí naším směrem, kulka hlavou prolétá. [Verse 2] Druhá komnata otevřená, na řetězech mladá žena, nahá, pokrytá ranami, bolest je zřejmá. Fenris a Gunar ji osvobodit chtějí, ale žena náhle úsměv stvůry zjeví. Zakousne Fenrise, hluboko do krku zuby noří, Gunar a Adrien mečem a ohněm stvůru složí. [Chorus] V temných kobkách, krev je sladkým mokem, každý krok je volba mezi smrtí a pádem. Stvůry šeptají, volají jménem každého z nás, pozor na klam, smrt přijde včas. [orchestra] [Verse 3] Třetí dveře odhalí kata, sekyra se leskne, odsouzenec klečí, život ve vteřině zhasne. Hlavy padají, krev stříká, náš pohled je chladný, kat dostane kulku, jeho trest je neodkladný. [Verse 4] Čtvrté dveře těžké, Gunar jimi lomcuje hněvem, muž natažený na skřipci, křikem tráví den. Dveře otvírá, skřipec napíná, tělo trpí dál, Gunar ukončí jeho bolest, hlavu mečem ťal. [Verse 5] Pátá komnata s býkem ze železa, pára z nozder stoupá, uvnitř někdo o pomoc volá, svědomí s námi cloumá. Fenris naleje olej, plameny zahoří, křik ustane, tělo se do plamenů ponoří. [Bridge] Nikdo nesmí zůstat, každý může být nepřítel skrytý, plán jasný máme, čistíme, následky jsou neurčitý. Jdeme kupředu, další cesta čeká, tajemství krvavé Paní, z temnoty se dívá. [Chorus] V temných kobkách, krev je sladkým mokem, každý krok je volba mezi smrtí a pádem. Stvůry šeptají, volají jménem každého z nás, pozor na klam, smrt přijde včas. [orchestra] [Verse 6] Další odbočka, dveře v cestě překáží, uvnitř otvory, kdo se tu zkryplit odváží? Bereme ruce mrtvých, dovnitř je vkládáme, dveře se otevřou, nic jim tu nenecháme. [Outro] Ve vstupu je socha, krvavá Paní nás pozoruje, "Zvol si odměnu," šeptá, hlas v nás rezonuje. Každý dveře volí, noční můra všechny vtáhne, a prožívá bolest nešťastníků, jejich křik v hlavách máme. [brake] [Final Chorus] V komnatách hrůzy, kde krev proudí jako řeka, jsme jen loutky ve hře, kde smrt na každého čeká. Krvavá Paní se směje, plný pohár nabízí všem, na Adriena nezbylo, hledí nasupeným pohledem. [end]
