[Intro] Zelený dým se vznáší, svět se ztrácí v záři, klid v očích, i když všechno hoří v tváři. Kolem apokalypsa, já klidně sedím dál, ve svým světě, kde začíná večerní rituál. [Sloka 1] Zapaluju další, kouř jde do stropu, v hlavě mír, ticho — žádný chaos, žádnou stopu, každý tah mě táhne hlouběji do sebe, všechno, co mě trápilo, mizí jak v kouř ve mně. Všude klid, i ten hluk venku sťich, svět má svůj pád, já svůj záchyt, dívám se z okna, jak noční město dýchá, a každý mrak mi šeptá: „Už to neřeš, dej si klid čoud, a dýchej dál.“ Kouřím dým, co mě nese zas, za hranice hluku, kde ticho má hlas, všechno kolem mizí, jak sen a stín, v 4D prostoru – jsem sám se svým dýmem. [Refrén] Ze zeleného dýmu stoupám výš, kde ticho dýchá a svět už spíš, venku svět hoří, já sedím dál, a dýchám svůj večerní rituál. já a dým — mezi nebem a žárem dál, všechno mizí, jen klid tu zůstává, ve tmě, kde mysl pluje — a noční rituál začíná. [Sloka 2] Vidím světla, co blikaj jak var, města se hroutí, noční zmar, ale já mám klid, dým mi píše plán, každý tah — jak věta z dávných ran. Cítím, jak čas zpomalil dech, všechno, co bylo, teď mizí ve snech, v dálce hučí sirény, ale já vím, že tenhle večer – patří mým chvílím. Beat hraje tiše, já píšu své sny, v každým slově cítím, jak hoří mé dny, ztrácím se v myšlenkách, co pálí jak víno, svět se točí pomalu, a s jointem s ním – o klidným světu. [Refrén] Ze zeleného dýmu stoupám výš, kde ticho dýchá a svět už spíš, venku svět hoří, já sedím dál, a dýchám svůj večerní rituál. já a dým — mezi nebem a žárem dál, všechno mizí, jen klid tu zůstává, ve tmě, kde mysl pluje — a noční rituál začíná. [Sloka 3] Na obzoru plamen, co kreslí stín, a já v něm hledám to, co zbylo z mých dní, žádnej strach, žádný plán, jen dým a klid – a já sám. Tak sedím dál, dokud světlo nezhasne, ten kouř mě vede, kde duše nezhasne, žádný spěch, žádný plán, jen já, beat a můj vnitřní chlad. Zelená záře mi svítí v očích, když nebe křičí, já slyším smích, možná konec, možná start, ale tenhle rituál – mě nechá hrát. [Outro] Až ráno přijde, a svět zas vstane, možná se ztratí to, co zůstane, ale já vím, že v noci zas vstanu dál, a otevřu dým — svůj večerní rituál.
