[intro] Dneska je venku krásně. Kdyby bylo léto, tak sluce štípe asfalt sekyrou. Bohudík, blízkost zimy žár oslabuje, proto je venku fajn. [verse] Pod tímto dojmem, rozhodl jsem se koupit si noviny s přírodním dývýdý od bíbísí. (Zastavil jsem u stánku.) Než jsem zamknul vůz, předešel mne asi pětačtyřicetiletý děda, zlomený tvrdou horničinou, rychlostí dnešní doby a alkoholem. Dobelhal se k okénku a zapřál si jeden “Deník”. Než mu jej paní uvnitř nalezla, začal pán přes zbytky zubů povídat: “Včera jsem u piva složil básničku” a nadechl se, (Už se jaro blíží, už mě loupe v kříži, už se smrtka blíží) Následovala krátká odmlka při které chlapík sklonil hlavu aby viděl objekt, kterému zarecitoval svou báseň a povídá: “Vy ale vypadáte taky hrozně, paní”. Načež se z okénka vynořila veliká ženská hlava s knírkem, který té paní ještě teď závidím. Hlava nás oba přejela nakvašeným a zlým pohledem a vida výraz mé tváře zastavila se u mne a povídá: “Vy děte taky doprdele!” [outro] Tak jsem šel a přírodní DVD jsem si koupil jinde. Na Míráku.
