
HÁDÁM HADA NA AHA (2!!!) - MirDL (105)
105. Text: Miroslav Dlouhý - 16. 3. 2025 [Předehra] Hmm - hm - hm Pořád se HÁDÁM, nebo jen: HleDÁM A HÁDÁM HADA, A DÁM nÁM DÁMÁM "AHA" [Rap 1] Moniko už si předala POŠTĚ ten VÁČEK, nebo je v tom ještě nějaký hÁČEK? - (No jestli tou POŠTOU myslíš TvOU PUSU na mém VÁČKU, tak už jí odvez zvláštní V(L)ÁČEK) Aha, tak jsem HÁDAla dobře, a ani HADA neHleDAla, abych té tvé POště POmoHLA. - (To teda byly HODY, bez HADA DÁní, a jen stačilo, aby si s jazykem trochu POHLA) No vidíš, a počítala si snad ty pro tebe tak důležité HODinY při tom mém jazykovém učení? - (To rozhodně ne, a na tvoje HODINY: O HODu DěNÍ, budu Dál ráda cHODIt. Vždycky jde o HOLÉHO vyvrcHOLE-NÍ) NO ONO totiž k Hle-DáNÍ HODIN a tím i k HáDáNÍ DějIN, musíš prONIkNOut Obalem, a jít DO H(L)OubkY, abys dospěla k vrcHOLu. - (No to jsem teda taky pochopila, když sem ODěv ODHODI(L)a, i ODstraNIla cH(L)OupkY, a tys pak vychrlila něco O OtvOru) Ty si mě před tím navedla, když si mluvila O HáDáNÍ HODIN, a mně DOšlO, že HáDáNÍ a HleDáNÍ je o stejném HODu. - (Proto si pak něco HleDAla i u mě, a zapomněla snad, že já už od přírody nemám NA HÁDÁní HADA?) Né, já ti jen názorně předvedla, jak ODĚV je Daný NA ODiV, podobně jako každá H-ODINA, co se jen HleDÁ i HÁDÁ. - (No můj ODĚV už moc NA ODiV asi fungovat nebude, když si ho ze mě strhala, a pořád HOLOu pravdu HLeDALA) Hmm - hm - hm Už zase další PÍSNÍ VyZÍVÁM, když Z PC VÁM Z(P)ÍVÁM, a tím já MADAM DÁM: NAHé NA "AHA" [Refrén] Tak jsme se my HOLé HOLky NA NAHém faktu sešly že všech HADů vrcholky jenom z HLOubek vzešly Proto i HODINA "HÁ" je HODY ODěNÁ, ale cHODÍ NAHÁ Hertzů z HrDlA Herec i HrDINA, tak z HOLé prAvDy HÁDÁ [Rap 2] Tak si jen představ, že ten symbolický HAD, se Honí HLA-VNĚ za vlastním O-cas-em - (No to nezní zas tak špatně, když to bereš pO-HLA-VNĚ; tak to vnímám s O-H-LAsem) No jó, jenže to právě děláme všichni, ale NEVĚDOMĚ, což znamená, že nikdo NEní V DOMĚ - (No to by DO MĚ VjEl VztEk, kdyby nikdo nešel DO MĚ. To by pak ani nebylo Nic VE MnĚ) Aha, ty to bereš zase po svém, ale taky na tom něco je. Pak i mnoho z nás přežívá VE TMĚ - (Tak to máš pravdu. Mně už teď trochu svítá, ale to hlavně, že sem ti řekla: VEď MĚ) Já vím; to bylo nejdřív: VEĎ MĚ, pak PUSť MĚ, DRŽ MĚ, a to vše pod VEDEníM PUSy i DRŽky MÉ. Jinými slovy; mělo by: TI SVÍTat i SVITnout SVĚTLO VÁNÍ, při mém SLOV A VĚT VYSVĚTLOVÁNÍ. - (To asi jó, teď už i vím že třeba O-cas je taky OHON, a to je náš pOHON i při HONěNí) Hmm - hm - hm A proto svou PÍSNÍ VyZÍVÁM; už neZÍVejte když ZpÍVÁM, a tak já: DÁMA i ADAMA DÁM [Refrén] Tak jsme se my HOLé HOLky NA NAHém faktu sešly že všech HADů vrcholky jenom z HLOubek vzešly Proto i HODINA "HÁ" je HODY ODěNÁ, ale cHODÍ NAHÁ Hertzů z HrDlA Herec i HrDINA, tak z HOLé prAvDy HÁDÁ Hmm - hm - hm Ahá- ahá - AHA - jé je jé - já jsem NAHÁ! - A já taky! Nastala HODINA HÁ - To je pO-HODA - Tak na co se srát s kaťaty. [Sólo music] [Finální slovo] Tak, a teď zase rychle zpátky do Hry na zaběHlé Děje. Máš už ty: laky, látky HOlky? -(Cože to mám jakože mít?) No myslím tím tu tvou nit. To už bys taky měla vědět, že: LAKY LÁTKY HOLKY jsou: KALHOTKY. -(AHA, no už nejsem NAHÁ, a tak už mám zase zpátky BLOKY.) - (=OBLÝ OBLeK) [Refrén - Repete] Hmm - hm - hm Ahá- ahá - AHA - jé je jé - já jsem NAHÁ! - A já taky! Nastala HODINA HÁ - To je pO-HODA - Tak na co se srát s kaťaty. [Konec 04:53]

