Hej, poslouchej... Nemám čas na hry, nemám chuť lhát, jestli tu zůstaneš, pojď si to poslechnout znova. Není to pro každého, vím, že ne, ale pro ty, co chápou – píšu přesně tohle. ooooo hej Nejsem žádný vzor, nejsem guru, jen jsem pochopil, že mlčet není v kurzu. A tak mluvím – někdy tvrdě, někdy klidně, ale vždycky tak, jak to fakt cítím uvnitř. Nepotřebuju mluvit víc, než je třeba, když něco řeknu, tak ať to sedí jak dlaň na dřevo. Nezajímá mě hluk, co jen kolem lítá, já si držím směr, i když cesta není čistá. ooooooo ok Nesnažím se hrát, nesnažím se zalíbit, radši ticho a klid, než se přetvařovat v přímém přenosu. Dělám svoje, ať je ráno nebo večer, když nevím, co dál – jdu, než abych čekal. Bez řečí, bez plánů na efekt, když něco dělám, tak naplno, ne napůl. Nechci být víc než jsem, ani míň než mám, a když to nevyjde, stejně zůstávám. ooooooo hmmm Nikdy jsem nehrál, že mám odpovědi, jen jsem poslouchal, když jiní byli hlučný. Viděl jsem pády, viděl jsem starty, ale nejvíc se učíš, když jsi mimo mapy. Nevěřím v náhodu, spíš ve výdrž, proto každý další den beru jako příležitost. Nepotřebuju křičet, že něco zvládám, stačí, když se k tomu znova ráno postavím sám. ooooooo hmmm Bez řečí, bez plánů na efekt, když něco dělám, tak naplno, ne napůl, Nechci být víc než jsem, ani míň než mám, a když to nevyjde, stejně zůstávám. Nemám masku, tohle jsem fakt já, žádný pózy, žádná hra. Mluvím rovně, i když se to nehodí, lidi radši ticho, když pravda bolí. Tohle není hra, ani žádná role, jen pár vět, co zní, když všechno ztichne kolem. Nechci víc slov – chci víc pravdy o tom, co říkáme, když nejde o show.
