Jinde je klid Tam někde zní sirény a padá prach, děti se schovávají’, mají strach. A jen pár hodin cesty dál, se smějou lidi v kavárnách. Zatímco tu někdo ztrácí dům, tam jinej plánuje víkend s rodinou. Někde pláčou mámy bez hlasu, a jinde se hraje hudba do západu. Jinde je klid… a tady hoří svět. Jinde je smích… a tady padá krev. Jak to, že někde je život a jinde jen stín? Jak to, že svět mlčí, když tolik srdcí spí? Na jedné straně voják ztrácí dech, na druhé běží reklama na nový parfém. Jedni hledají’ úkryty. a druzí přepínají’ zprávy, protože je to „moc Jinde je klid… a tady není nic. Jinde je den… a tady jen dým. Kde je ta hranice, co rozděluje svět? A kdo rozhodne, kdo bude žít a kdo ne? A možná jednou pochopíme, že jsme všichni stejní, jen v jiném čase. A že když jinde hoří – Jinde je klid.
0/500