HODINA "H" (1!!!) - MirDL (104)

Gradual acceleration of music, Synth-pop, Darkwave, Female Voices

104. Text: Miroslav Dlouhý - 15. 3. 2025

[Rap 1]
Upřímně řečeno; toto téma jsem záměrně aspoň pár  HODIN  ODKLÁDALA,
ale už to dál nešlo. Prostě nadešla ta ZÁSADNÍ a neodkladná HODINA: "H".
Proč jsem se této  ZÁSADITÉ HODINĚ O HODNOtĚ: "H",  tak vyhýbala?
No protože jsem si tu už  jeDNOu  ODKLÁDALA,  a  cHOD(L)A:  jen tak!  No prostě  NAHÁ.
Doufám, že nepřijde zase kámoška. Ona je totiž dost  ZÁSADOVÁ.
a tak se tím mým:  "jentaktováním"  na prdel poSADILA,  ale já jí potom  uSADILA
Proč se ale k této  NAHOtě  musím znovu vracet? No abych zase něco  ODHALILA
ONA  totiž  HODINA "HÁ"  je právě přesně o tom samém. Také  HODÍ,  a  cHODÍ  NAHÁ.

Hmm - hm - hmm - NAHÁ  jako  HANAH,  nebo  ANNA
a kam ta jména cHODÍ, nebo se HODÍ?

[Refrén]
No a nakonec, přesně teď nám o to  JDE,
že  HODINA "HÁ",  JEN  tak nikam  NEpůJDE.
Protože  ODHAleNÁ  nikam  HODIt  NEJDE.
A když snad, tak zase jen zpátky  půJDE.
Je to jako pochopení:  AHA,  což je  ANAgram.
Jde číst tam a zpět, a to kyvadlo je náš program.

[Rap 2]
Jéé, ahoj? Kde se tu zase bereš? Ty mi snad něco neseš? Že sem tak nečekaně lezeš?
- (Já ti dám nečekaně! Jak lezeš? Náhodou já to čekala, že půjdu sem, ale v čem ty zase jedeš?)
Prosím tě, nech toho. Já teď tady jenom něco na síti důležitýho vykládám.
- (Vykládáš? A komu, a co? A jakej důlek žitej? Já ti taky asi výklad, nebo spíš náklad dám.)
Hele, neber mi tu DEKU, prosím tě! To je moje REK-VIZITA! Nečekala sem, že mi přijde VIZITA.
- (No poslyš, já ti dám asi DEKU. Ty si zase nahá! A já nejsem žádná  InKVIZIce,  ani  REZAVÁ VIZITKA.)
Nech mě to vysvětlit. Já tu probírám  HODINU: "HÁ",  a mám tu  DEKU,  jako časovou  DEKáDU.
Chceš snad, abych tu  DEKáDU  ODLOŽILA  (=doložila),  a rovnou ti předvedla, jak cHODÍ  HODINA "H" NAHÁ?
- (Ale BĚŽ někam prosím tě; ty si snad úplně na hlavu padlá. Já si to z tebe snad  HODÍm, nebo radši po tobě něco  HODÍm.)

[Rap 3]
Rozumíš tomu aspoň trochu? No tak se na to podívej zezadu.
- (No prosím tě, na to teď opravdu nemám náladu.)
Ale néé... Myslím na to slovo:  HODINA, se rovná:  NAjDI HO.
- (Panebože, co že ti to mám teď hledat? A proč hodinu? Sama si to najdi, a nech toho.)
Né, ty mi nerozumíš; tak jinak. HODINA  je:  HODNOtA  NA  vHODNÝ  HOD,  který je:  NA  HODY  jEDINÝ,  A  NAHÝ.
- (Já se z tebe asi zblázním. Chodíš tady nahá bez dekády. A prosím tě nech mi teď ty NOHY)
No já sem ti chtěla jen ukázat, že  HODINY  jsou přesmyčkou:  DNY,  NOHY  DO  NÍ,  I  HONY ONY!
- (No výborně, kam jsem se to dostala. Ještě tady začni ONANOvAt, a u toho nezapomeň HODOvAt!)
No ale to oni přesně dělají, a my je bereme tak vážně. Oni prostě jen tak kmitají z DOHOD, co máme  DOHADOvAt.
- (Já jsem se teda z hodinami ještě nedohadovala. Tak maximálně jen HÁDA(L)A, když jsem je HleDA(L)A.)
No počkej. Ty ses s nimi jako opravdu HÁDAla?
- (No to zrovna né. Jen kolik je  HODIN  sem  HáDala. Jé; to je zase  HODIN.  To už abych mazala.)

[Sólo muziky]

[3 - Pokračování]
Ale HODINA je jeDINÁ  A  HODNÁ,  ONA  pOčkÁ.  HOD(L)Á  DÁt  NAHléDNUut  NA  NAHé  DNO.
(Víš ty co? To je mi úplně  jEDNO. Mě stačí vidět to tvoje  NAHÝ  DNO, a může bejt klidně na světě třeba  jENOm  jEDNO.)

[Rap 4]
- (Hele, a proč se říká hodina: Há, a není to třeba: Dé, nebo: Bé? Kterej DeBil to tak vymyslel?)
AHA; už tě to zajímá? "H" je prostě jako HODINA, ale ta značka vznikla z Latiny. Na tu nikdo nepřišel.
Latinsky HODINA je HORA, a tak jsou HODINY prostě jenom HORY. No a ty zase nikam nejdou.
- (Hm, proboha. Ty tvoje HORY a jejich HODY. Neříkej, že nikam NejDOu. Vždyť se ti pořád HejbOu.)
No tak se mi možná trochu HOupOu, zrovna jako to kYvADlO, ale právě o to jde, že nikam NeODejDOu.
- (No ještě tohle do baráku; že by se tady jako tvoje HORY HONI(L)Y. Teď bych se s nimi dala do HOvORu. To je jak v HORORu.)
Jó, přesně tak! Teď si na to kápla! Z Hertz jsou Hody NA DěNÍ... A proč se všechno HONÍ kOlem OtvOru?
- (Ale prosím tě; co to teď za nesmysly  plÁCÁŠ?)
Né, to byla jen řečnická otázka, i když teď vlastně ani nechápu; s čím to tu  CÁkÁŠ..?
- (Ty Hele; já už musím  HONem  NA  POŠTu.  Proto se  HONím,  v tom je teN  HÁČEK.)
AHÁ... No tak to koukej rychle předat; POŠTĚ ten VÁČEK.

Hmm - hmm - hm - Háá - háá - há - AHÁ - AHA

[Konec 06:34]

5006/7500

104. Text: Miroslav Dlouhý - 15. 3. 2025 [Rap 1] Upřímně řečeno; toto téma jsem záměrně aspoň pár HODIN ODKLÁDALA, ale už to dál nešlo. Prostě nadešla ta ZÁSADNÍ a neodkladná HODINA: "H". Proč jsem se této ZÁSADITÉ HODINĚ O HODNOtĚ: "H", tak vyhýbala? No protože jsem si tu už jeDNOu ODKLÁDALA, a cHOD(L)A: jen tak! No prostě NAHÁ. Doufám, že nepřijde zase kámoška. Ona je totiž dost ZÁSADOVÁ. a tak se tím mým: "jentaktováním" na prdel poSADILA, ale já jí potom uSADILA Proč se ale k této NAHOtě musím znovu vracet? No abych zase něco ODHALILA ONA totiž HODINA "HÁ" je právě přesně o tom samém. Také HODÍ, a cHODÍ NAHÁ. Hmm - hm - hmm - NAHÁ jako HANAH, nebo ANNA a kam ta jména cHODÍ, nebo se HODÍ? [Refrén] No a nakonec, přesně teď nám o to JDE, že HODINA "HÁ", JEN tak nikam NEpůJDE. Protože ODHAleNÁ nikam HODIt NEJDE. A když snad, tak zase jen zpátky půJDE. Je to jako pochopení: AHA, což je ANAgram. Jde číst tam a zpět, a to kyvadlo je náš program. [Rap 2] Jéé, ahoj? Kde se tu zase bereš? Ty mi snad něco neseš? Že sem tak nečekaně lezeš? - (Já ti dám nečekaně! Jak lezeš? Náhodou já to čekala, že půjdu sem, ale v čem ty zase jedeš?) Prosím tě, nech toho. Já teď tady jenom něco na síti důležitýho vykládám. - (Vykládáš? A komu, a co? A jakej důlek žitej? Já ti taky asi výklad, nebo spíš náklad dám.) Hele, neber mi tu DEKU, prosím tě! To je moje REK-VIZITA! Nečekala sem, že mi přijde VIZITA. - (No poslyš, já ti dám asi DEKU. Ty si zase nahá! A já nejsem žádná InKVIZIce, ani REZAVÁ VIZITKA.) Nech mě to vysvětlit. Já tu probírám HODINU: "HÁ", a mám tu DEKU, jako časovou DEKáDU. Chceš snad, abych tu DEKáDU ODLOŽILA (=doložila), a rovnou ti předvedla, jak cHODÍ HODINA "H" NAHÁ? - (Ale BĚŽ někam prosím tě; ty si snad úplně na hlavu padlá. Já si to z tebe snad HODÍm, nebo radši po tobě něco HODÍm.) [Refrén] No a nakonec, přesně teď nám o to JDE, že HODINA "HÁ", JEN tak nikam NEpůJDE. Protože ODHAleNÁ nikam HODIt NEJDE. A když snad, tak zase jen zpátky půJDE. Je to jako pochopení: AHA, což je ANAgram. Jde číst tam a zpět, a to kyvadlo je náš program. [Rap 3] Rozumíš tomu aspoň trochu? No tak se na to podívej zezadu. - (No prosím tě, na to teď opravdu nemám náladu.) Ale néé... Myslím na to slovo: HODINA, se rovná: NAjDI HO. - (Panebože, co že ti to mám teď hledat? A proč hodinu? Sama si to najdi, a nech toho.) Né, ty mi nerozumíš; tak jinak. HODINA je: HODNOtA NA vHODNÝ HOD, který je: NA HODY jEDINÝ, A NAHÝ. - (Já se z tebe asi zblázním. Chodíš tady nahá bez dekády. A prosím tě nech mi teď ty NOHY) No já sem ti chtěla jen ukázat, že HODINY jsou přesmyčkou: DNY, NOHY DO NÍ, I HONY ONY! - (No výborně, kam jsem se to dostala. Ještě tady začni ONANOvAt, a u toho nezapomeň HODOvAt!) No ale to oni přesně dělají, a my je bereme tak vážně. Oni prostě jen tak kmitají z DOHOD, co máme DOHADOvAt. - (Já jsem se teda z hodinami ještě nedohadovala. Tak maximálně jen HÁDA(L)A, když jsem je HleDA(L)A.) No počkej. Ty ses s nimi jako opravdu HÁDAla? - (No to zrovna né. Jen kolik je HODIN sem HáDala. Jé; to je zase HODIN. To už abych mazala.) [Sólo muziky] [3 - Pokračování] Ale HODINA je jeDINÁ A HODNÁ, ONA pOčkÁ. HOD(L)Á DÁt NAHléDNUut NA NAHé DNO. (Víš ty co? To je mi úplně jEDNO. Mě stačí vidět to tvoje NAHÝ DNO, a může bejt klidně na světě třeba jENOm jEDNO.) [Refrén] No a nakonec, přesně teď nám o to JDE, že HODINA "HÁ", JEN tak nikam NEpůJDE. Protože ODHAleNÁ nikam HODIt NEJDE. A když snad, tak zase jen zpátky půJDE. Je to jako pochopení: AHA, což je ANAgram. Jde číst tam a zpět, a to kyvadlo je náš program. [Rap 4] - (Hele, a proč se říká hodina: Há, a není to třeba: Dé, nebo: Bé? Kterej DeBil to tak vymyslel?) AHA; už tě to zajímá? "H" je prostě jako HODINA, ale ta značka vznikla z Latiny. Na tu nikdo nepřišel. Latinsky HODINA je HORA, a tak jsou HODINY prostě jenom HORY. No a ty zase nikam nejdou. - (Hm, proboha. Ty tvoje HORY a jejich HODY. Neříkej, že nikam NejDOu. Vždyť se ti pořád HejbOu.) No tak se mi možná trochu HOupOu, zrovna jako to kYvADlO, ale právě o to jde, že nikam NeODejDOu. - (No ještě tohle do baráku; že by se tady jako tvoje HORY HONI(L)Y. Teď bych se s nimi dala do HOvORu. To je jak v HORORu.) Jó, přesně tak! Teď si na to kápla! Z Hertz jsou Hody NA DěNÍ... A proč se všechno HONÍ kOlem OtvOru? - (Ale prosím tě; co to teď za nesmysly plÁCÁŠ?) Né, to byla jen řečnická otázka, i když teď vlastně ani nechápu; s čím to tu CÁkÁŠ..? - (Ty Hele; já už musím HONem NA POŠTu. Proto se HONím, v tom je teN HÁČEK.) AHÁ... No tak to koukej rychle předat; POŠTĚ ten VÁČEK. [Refrén] No a nakonec, přesně teď nám o to JDE, že HODINA "HÁ", JEN tak nikam NEpůJDE. Protože ODHAleNÁ nikam HODIt NEJDE. A když snad, tak zase jen zpátky půJDE. Je to jako pochopení: AHA, což je ANAgram. Jde číst tam a zpět, a to kyvadlo je náš program. Hmm - hmm - hm - Háá - háá - há - AHÁ - AHA [Konec 06:34]

0/500