*[Úvod]* Začni s tělem, uvolni se pomalu, od hlavy k patám, cítíš, vše opadá, napětí odchází, uvolníme každý sval, teď jsi v klidu, všechno je tak, jak má. *[Uvolnění těla]* Uvolni se, pociť klid v tvých rukou, tělo bez těžkostí, v míru a pokoji. Dech směr ti udává, mysl se uklidní, mysl nudí se a zlobí myšlenkami, plní hlavu tvojí. Pak stačí prosté uvědomění a návrat k dechu, každé jedno posouvá tě na další metu. Časem méně budou hromadit se tu, sám si zvolíš, na to myslet nebude se tu, firewall stvoříš, obrannou stěnu, a zjistíš, že kromě nás v hlavě naší někdo je tu. *[Dech]* Teď vnímej, jak dech do tebe vchází, vzduch, co nás naplňuje, když vchází, a výdech, co se po nádechu vrací. Nech svět plynout, pozornost na dech se vrátí a tak dokola pořád. Myšlenky hlavou se toulají — to k tomu patří. Mysl utéct od dechu se snaží, mysl chce myslet, tohle jí nestačí. Praktikováním to však míň platí, proud myšlenek už tak silně se neplaví, člověk více stane se zvědavý. *[Pozornost k tělu]* Vrať se zpět k dechu, to je tvůj bod, dýchání se zlepší, větší plic obsah. Plynule dýcháš, čas plný jen klidu, nech to všechno jít, zapomeň na dřinu. Je to prosté, můj synu. Sleduj, co cítíš, v těle energie proudy, každý sval, uvolnil jsem dokonce i vousy. Nech jít touhy, klid dopřej plnými si sousty. Od prstů u nohou až po vrchol hlavy, představ si, jak energie lásky tě zaplaví. Najdi pocit blažený, štěstí a není drahý. A až prázdná hlava bude, stvořitel se staví, tělo chrám tvůj je svatý, a né předmět zlatý. *[Uvolnění napětí]* Pokud napětí v těle cítíš, nech ho odejít, nezdravý vztah, čas se rozejít. Jenom vnímej, srdce nech své otevřít, už i vědci přínosy stihli ověřit. Pojď staré já za nové obměnit, sílu a víru ztracenou objevit, a energii svojí začni si střežit. *[Myšlenky]* Teď pozoruj, jak myšlenky přichází, jako silnice, kde aut spousta se nachází. Nech je odjet, ať s tebou nehází. Pamatuj, slunce je tu pořád, i když každý den však nevychází. Nech je plynout, trpělivost se vyplácí, nechť odcházejí, jak slunce nad mořem se ztrácí. *[Kormidlo mysli]* Nechť tvá mysl pluje, jak loď na vodě, pokud tě chytí, kormidlo máš ty v pohodě. Vrať se k dechu, k tělu, k sobě, tady a teď, klid někdy líp to jde. A pak myšlenkami zasypán si hurá do boje, těla jsou jako naše stroje, nahrávej věci z dobrého zdroje, pravda je tam, kde srdce tvoje. *[Láska a síla]* Teď si věnuj chvilku lásky, co nám náleží. Stvořitel má nás rád, na každém záleží. Chceš sílu? Překážky čekej. Jsi tady, teď, strach už neměj. Mysli na sebe, jsi v pořádku a klidu, tvoje síla roste, plný blahobytu. Řekni si v hlavě: „Jsem v pohodě, jsem silnej,“ „Jsem tu teď a budu klidnej.“ Laskavost k sobě, to je ten klíč, v pozornosti díra a ty jseš rýč. Teď zvol, jaký chceš být. *[Návrat]* Pomalu se vrať zpět, pociť své ruce a nohy, vnímej váhu těla tvé osoby. Otevři oči, slunce vycházející z mlhy. Tato chvilka, co jsi věnoval sobě, tento klid si teď poneseš všude, kam jdeš. Svět čeká, ale ty víš, že máš klid v srdci, rovnováhu, co tě provází každým krokem. Pá loučí se Ondra, co spletl se s prorokem, avšak spojován s cvokem.
