Dcery Krokovy

The wise Krok had three daughters — Kazi, Teta, and Libuše. After his death, Libuše, the founder of Prague, became the ruler. Kazi was a healer and the Lady of Kazín, Teta a pagan priestess of Tetín, and Libuše a prophetess and just ruler who married Přemysl the Ploughman and founded the Přemyslid dynasty. [INTRO] Nad Vltavou měsíc plál, mlha nesla dávný žal… tři sestry kráčí nocí dál, a řeka zná jejich hlas… [CHORUS] Tři sestry jdou — tmou Vltavy, Kazi, Teta, Libuše s ní, v kameni spí jejich hlas, v řece dýchá dávný čas. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… Tři sestry jdou — hvězdy bdí, země šeptá pod kroky, dokud řeka bude znít, jejich píseň neumírá. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… [VERSE — KROK] Když nad řekou stoupal dým, a lesy dýchly chladný dech, vládl Krok, tichý jak stín, co znal řeč vody i skal. Pod dubem sedával sám, v očích pradávný věk, a vedle něho tři dcery stály, jak hvězdy nad proudem řek. [PRE-CHORUS] Tři stíny jdou tmou Vltavy, dubový vítr odpoví, dokud se řeka třpytí tmou, jejich kroky nezmizí. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… [CHORUS] Tři sestry jdou — tmou Vltavy, Kazi, Teta, Libuše s ní, v kameni spí jejich hlas, v řece dýchá dávný čas. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… [VERSE — KAZI] Kazi nesla bylinný sen, na dlaních vůni lesa, kde položila ruce své, tam bolest tiše klesla. Na Kazín chodil lid z dálav, pro lék i tiché slovo, a silný Bivoj kráčel tmou, jen pro její oči znovu. [VERSE — TETA] Teta šla nocí přes háj, v očích jí plál starý žár, na pahorcích rozžínala ohně proti temnotám. Tetín stál nad řekou dál, jak kámen pamatující čas, a vítr nesl krajinou její pradávný hlas. [VERSE — LIBUŠE] Libuše stála nad vodou, v očích jí hořel budoucí den, „Vidím město z kamene, co přežije popel i sen.“ Její hlas šel krajem dál, jak proroctví dávných dnů, nad Vltavou rostl stín budoucích věží a snů. [BRIDGE — PŘEMYSL] Lid však reptal v kamenných síních, že žena soudí mužský svět, a tak šla Libuše do polí pro muže, co zná zem i chléb. Pod starým dubem oral zem, když poslové přišli tmou, a Přemysl šel vstříc osudu, cestou dávno souzenou. [FINAL CHORUS] Tři sestry jdou — tmou Vltavy, Kazi, Teta, Libuše s ní, v kameni spí jejich hlas, v řece dýchá dávný čas. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… Tři sestry jdou — hvězdy bdí, země šeptá pod kroky, dokud řeka bude znít, jejich píseň neumírá. HEJ — HEJ — HEJ — Vltava dál zpívá jim… HEJ — HEJ — HEJ — staré sny se probouzí… [OUTRO] Nad Vltavou měsíc plál… mlha nesla jejich hlas… tři sestry kráčí nocí dál… v písni, co přežije čas…