Je podvečer a prší jako o závod silný čaj nám bezesporu přijde vhod však všude vidím jen cedule Zavřeno U Cesty snad nebudem na zapřenou Divná dívka probodla nás pohledem se zlými my toho mnoho nesvedem černobílý deštník už toho má dost rozletěl se skoro jakoby měl zlost Tak ho rozbitého držím nad slečnou jedem tramvají skoro na konečnou když skusím trochu si čarovat spravený mohu jí zpět darovat Večer když se díváme si do očí v době kdy se večer v půlnoc otočí stojí nám za to uvěřit v zázraky a že slunce vyjde zase nad mraky


