[Intro] Jó! KRK crew, Krev Rakovnickejch Kluků! Tohle je pro všechny, co nás nechtěj pochopit. Rakovník, okres, jedem! [Sloka 1 – MC Dejv] Je deset večer, Rakovník usíná, na náměstí svítí jenom herna a pizzerie Marina. Kapuca na hlavě, batoh přes rameno, v něm tři spreje z železářství, všechno poctivě zaplaceno. Kosťa nese štafle, co půjčil tátovi z garáže, až to táta zjistí, tak nás zabije, ale dneska se ukáže, kdo je v tomhle městě pánem noci a zdí, nikdo nás nezastaví, žádnej systém, žádný lidi. Pája hlídá u Jednoty, jestli nejede Novák, městskej policajt a táta vod Radka, takže to není jen tak. Zeď u sokolovny, čistá, bílá jak sníh, do půl jedenáctý musím bejt doma, tak abych to stih'. [Refrén] Rakovník, Rakovník, noc patří nám, barva a krev, KRK, nikdy se nevzdám. Praha má metro, my máme motorák, ale srdce writera bije všude stejně, tak! [Sloka 2 – Pája Sprej] Jsem Pája Sprej, protože Pájů je tu moc, ale jen jeden z nich vyráží ven, když přijde noc. V Praze maj yardy, depa a dálniční mosty, my máme motorák na Lužnou a nám to je dost. Udělali jsme whole train, první v celým okrese, a že má motorák jen jeden vagon, to se do historie nepíše. Pak přišel starosta a nechal to přetřít, tejden práce v tahu, ani stopa nezbyla, to mi vysvětli. Tohle je vzkaz pro radnici, pro celej magistrát: vrátím se, jen co mi máma zruší zaracha, a zas začnem malovat. [Refrén] [Sloka 3 – Kosťa] Jmenuju se Kosťa a tohle je můj příběh, chytili mě v úterý a nezapomenu na to ani v hrobě. Na zastávku u nádraží jsem se podepsal: Konstantin Hrubý, ať celý město ví, kdo tu vládne. Teď to ví i Novák a já skřípu zuby. Systém mě chce zlomit, ale Kosťa se nevzdá, každou sobotu drhnu tu zastávku kartáčem, to je ta cena. Ale až mi bude osmnáct a udělám si papíry, pojedu do Prahy a Praha uvidí, kdo jsou rakovnický writeři. [Refrén] [Outro] Pozdravujeme celou scénu v Lužný a v Novým Strašecí, Radka, i když je jeho táta policajt, a hlavně mámu, díky za svačinu na akci. KRK crew… jedem, jede nám poslední autobus. Jó!
0/500