Uruz Galdr: Skála a Pratur

Z hlubokých lesů, kde prastarý sníh tiše leží, povstává pratur a k obraně hranic už běží. Uruz je skála, co v bouřích a mrazech vždy stojí, posvátná odolnost, s níž se tvá zranění hojí. Je to tvůj štít, když tě osud a temnota zkouší, kořeny dubu, co přežijí v nejtěžší souši. ᚢ Úr er máttur, jörðin grætr! Stattu fastr, storminn bætir! Hemji dýrið, hrokkur ís! Hljóður kraftur, andinn rís! Když ale pýcha a surovost otráví tělo, zdivočí zvíře, jak samo by ničit jen chtělo. Slepá a zlá je ta touha, co slabšího drtí, kdo vládne krutě, ten kráčí jen vstříc vlastní smrti. Rozbiješ brány a pošlapeš nevinné tváře, Uruz tě spálí a zhasne tvá sluneční záře. ᚢ Úr er máttur, jörðin grætr! Stattu fastr, storminn bætir! Hemji dýrið, hrokkur ís! Hljóður kraftur, andinn rís! Zkroť v sobě zvíře a do hlíny zasaď své paty, tichý vzdor stačí, bys odrazil útok ten klatý. Není to v řevu, že ukážeš skutečnou sílu, odolnost skrytá tě dovede k pravému cílu. Udrž si hranice, v tichu a klidu vždy vytrvej, vikingskou hrdost a čistotu duše si zachovej. ᚢ Úr er máttur, jörðin grætr! Stattu fastr, storminn bætir! Hemji dýrið, hrokkur ís! Hljóður kraftur, andinn rís!