Pod tichým a zamračeným nebem potmě a poslepu hledáme sebe... V duši nás to tak trošičku studí Tak čekáme, zda se v nás něco nevzbudí Létat si dovolíme jen ve snu A při vyjádření sotva hlesnu Vášeň pečlivě vysterilizujeme Až toho později litujeme Ref: To čeho se to tak bojíme? Že stále na místě stojíme? Na zachmuřené a pevné zemi obklopeni i opuštěni všemi oblečeni v tomhle luxusním těle jen krůček od toho cítit se skvěle Se srdcem, co září jako maják do dáli proč jsme s tím vlastně přestali? Své nitro někomu bez obav otevřít nebo si zachovat ten svůj zdánlivý klid


