[Intro] (Ah… ah…) [Verse 1] Jaký den kouzelný! Jak zlatý vzduch! V údolí Ayru ševel a ruch! Ve skalách zajásal pastýře roh a ze sna probudil kámen i hloh. [Verse 2] Hle, v obět jitra jak divoký bez střásá svých květů sníh v bouřící jez, a olše ztemnělé ve proudu běh, kývnuly hlavami — tajemný vzdech! [Chorus] Ó štěstí, ó lásko, jen blíže, jen blíž! ku retům básníka skloňte svou číš, vždyť s nebe azuru skrz zlatý vzduch žehná jim v úsměvu s anděly bůh. [Verse 3] A bříza shrnuvši zcuchaný vlas stopila korunu v sluneční jas, střásajíc s haluzí mhy ranní lem, zaplála v stříbrném živůtku svém. [Verse 4] A zvonek u strání, u skal a cest v širý kraj vyzvání sladkou tu zvěst, svlačci ji vypráví nachový mák a vlnám rákosí, doubravě pták. [Chorus] Ó štěstí, ó lásko, jen blíže, jen blíž! ku retům básníka skloňte svou číš, vždyť s nebe azuru skrz zlatý vzduch žehná jim v úsměvu s anděly bůh. [Bridge] Hle, k vodě s Marií Burns kráčí blíž, klekli a schýlili nad proud se níž, a ticho na vodě, na haluzích, když s ruky na ruku prsten se mih'. [Interlude] (Ah… ah…) [Verse 5] A nyní polibek, objetí, sten… Jaký vzduch kouzelný! Jak skvostný den! Skřivan vzal na křídla lásky jich zvěst, jako by v život chtěl slunce jim snést! [Chorus] Ó štěstí, ó lásko, jen blíže, jen blíž! ku retům básníka skloňte svou číš, vždyť s nebe azuru skrz zlatý vzduch žehná jim v úsměvu s anděly bůh. [Chorus] Ó štěstí, ó lásko, jen blíže, jen blíž! ku retům básníka skloňte svou číš, vždyť s nebe azuru skrz zlatý vzduch žehná jim v úsměvu s anděly bůh. [Fade Out] (Ah… jen blíže, jen blíž…)
