
Neboj se, lásko, neboj nic, jednou tě vezmu na Měsíc, tam k dávným světlům večernic. Neboj se, lásko, neboj nic. Neboj se, lásko, neboj nic potkanů, co lezou z popelnic. Se střelným prachem z nábojnic, neboj se, lásko, neboj nic. Neboj se, lásko, neboj nic, nemusíš bát se nikdy více, neboť jsi má, má Měsíčnice. Neboj se, lásko, neboj nic. Neboj se, lásko, neboj nic, ač tato báseň v jednom kuse dopsána s křížkem po funuse. Neboj se, lásko, neboj nic. (Text: Šisko)

