Láska není zlo Říkal jsi, že navždy, přísahal bez studu, a já ti věřila, v dešti, v každým osudu. Ale v noci, kdy jsem nespala, ty jsi v cizí náručí usínal. Říkáš, že to byla chyba, jen slabost v srdci, ale jak slabý musíš být, abys ztratil vše, co drží. Láska neklame, nelže, nebodá, to jen člověk, co se lásce vysmívá. Zlo není láska — zlo je v lidech, co ničí, co lámou srdce jako sklo, pak zmizí potichu pryč. Láska neubližuje, nekrade sny, to jen člověk, když milovat zapomíná, ničí dny. Skrývám oči před zrcadlem, slzy nechci znát, ale pravda bolí víc, než kdybys řek‘: “Mám tě rád.” Opustil jsi svět, kde jsme mohli růst, a zanechal jen bolest a zbytečnou pěstní hru. A možná jednou pochopíš, že srdce není hračka. Že láska není ta, co klame, ale ten, kdo ji v sobě zhasne. Zlo není láska — zlo je v lidech, co klamou, co slíbí nebe a peklo ti přinesou s pravdou. Láska je čistá, není to klam, ale člověk ji zničí, když přestane mít srdce tam. Tak už neříkej, že láska bolí, říkej, že lidé ji kazí. Protože láska by nikdy nezradila — jen člověk, co milovat zapomněl... to byl ten, kdo mě zabil.
