Hodiny žití mého

© Trivius 2025 Když jsem byl menší, představoval jsem si, že život je jako pohádka. Zlo nám pomalu přikládá a když už je vše beznadějné, stane se zázrak. Zlo je přemoženo a my můžeme žít šťastně až do smrti. Ale pak osud obě své poloviny otočil, abych poznal, že život je opravdu jako pohádka. Jenomže je puštěná pozpátku. Chvilku si žiješ šťastně. Pak se něco strašně posere a ty se z toho po kouskách vymotáváš. Od té doby jsem začal měřit svůj čas jen v samých teď... ---------------------------------- [Instrumental intro] [Czech poetry, spoken word, urgent but low breath tired male voice] Když jsem byl menší, (*) představoval jsem si, (*) že život je jako pohádka. (*) (*) Zlo nám pomalu přikládá (*) a když už je vše beznadějné, (*) stane se zázrak. (*) (*) Zlo je přemoženo (*) a my můžeme žít šťastně (*) až do smrti. (*) (*) [Czech poetry, spoken word, urgent but low breath tired male voice] Ale pak (*) osud obě své poloviny otočil, (*) abych poznal, (*) že život je opravdu jako pohádka. (*) (*) Jenomže je puštěná pozpátku. (*) (*) [Czech poetry, spoken word, urgent but low breath tired male voice] Chvilku si žiješ šťastně. (*) Pak se něco strašně posere (*) a ty se z toho po kouskách vymotáváš. (*) (*) [Melodic interlude] [Czech poetry, spoken word, urgent but low breath tired male voice] Od té doby (*) jsem začal měřit (*) svůj čas (*) jen v samých (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*) teď (*) (*)