Text © Iva Spáčilová 2025 -------------------------------- tak měkce šumí křídla že je neuslyšíš když nechceš jen hrábneš do prázdna po něčem co se zdálo po něčem co teď právě teď jsi měl na jazyku ale nemůžeš si vzpomenout mezi prsty mžitky zítřka tak měkce šumí křídla že jenom tušíš teď teď tu byla a v očích podvečerní rosa a na Venuši třeba právě svítá a den je delší než rok tak měkce šumí křídla jako když tvůj hlas ukládá polibky do mého tepu a na jazyku slova a mezi prsty něha ze zvuku ticha tak měkce s tebou je mi
0/500