Rokytko mizí v náruči Vltavy

[Verse 1] Z pramenů tichých, z luk se zvedáš, Rokytko, stříbrná nit v zeleni. Přes staré stráně svou cestu hledáš, a měníš kámen v proud zpěněný. [Verse 2] Pod vrbami neseš dny i jména, za zahradami, podél zdí. V tvých zátočinách se chvíle mění, a Praha v dálce tiše bdí. [Chorus] Rokytko, řeko malá, velká, tvé vody píší vlastní kraj. Z polí, dvorů, mostů spěcháš, kde širší proud tě čeká dál. [Bridge] A nad tebou se beton klene, Libeňský most, těžký a němý. Ty přesto běžíš, věrná zemi, až Vltava tvé jméno vezme. [Outro] Pod mostem zvolníš, hladina se spojí, dvě cesty vody v jediný proud. Rokytka mizí v náruči Vltavy, a Praha nechá jejich píseň plout.