(Verse) Někdy to v hlavě mám tak těžký, myšlenky mě stahujou do tmy. Snažím se jim utýct, ale ony mě vtáhnou zpět, krouží jako stíny, co nechaj svůj otisk v mých vět. (Chorus) Ty zlý myšlenky, co mi v hlavě žijou, po nocích šeptaj, já se z toho neproberu. Zavíraj mi cestu ven, já tu stojím sám, nikdo neslyší, jak v tomhle tichu padám. (Verse 2) Každej den bojuju, prohrávám sám se sebou, ty hlasy mi říkaj, že už nemám cestu svou. Tváře ztracený v zrcadlech mě dál strašej, vnitřní démoni se zase smějou. (Chorus) Ty zlý myšlenky, co mi v hlavě žijou, po nocích šeptaj, já se z toho neproberu. Zavíraj mi cestu ven, já tu stojím sám, nikdo neslyší, jak v tomhle tichu padám. (Bridge) Někdy chci utýct, někam daleko, do míst, kde ta tíha nezanechá echo. Ale je to jen sen, realita bolí, jak se z toho dostat, když mě to neustále skolí? (Refrén) Ty zlý myšlenky, co mi v hlavě žijou, po nocích šeptaj, já se z toho neproberu. Zavíraj mi cestu ven, já tu stojím sám, nikdo neslyší, jak v tomhle tichu padám. (Outro) A tak padám dál, do prázdna, kde nejsou sny, tam, kde temnota mě drží, a já hledám dny. Jen ticho kolem, a já v něm uvíznul navždy, zlý myšlenky ve mně, co nikdo neodchytí.
