[Intro | sparse acoustic guitar | intimate atmosphere] Říkají tomu hodnota… Ale z hodnoty se nenajíš. A les, po kterém je jen prázdnota, si za ni znovu nekoupíš. [Verse 1 | smoky female vocal | half spoken delivery] Z dolarů si lazaně neupečeš, nezahřejou tvý ruce studený. Do papíru se neoblečeš, nezatopíš jako větvemi. Neuděláš z nich do světa díru, když venku zebe do kostí. Ve všech barvách, bez rozdílu, ve světě plnym možností staly se formou radosti, ne pocitem blízkosti. Možná tak větší hlad. Možná tak větší chuť. Možná tak pocit moci, když po nás zbyde suť. [Build | subtle emotional rise] Ale kolik duší lehlo popelem, aby někdo mohl říct: „Já mám víc.“ [Hook | restrained emotional chorus | subtle unison harmony] Tak k čemu budou ty prachy, až řeky budou na poplachu? Až les pohltí naše strachy a vzduch bude plný prachu? Tak k čemu budou ty prachy, až planeta zlomí nad námi hůl? Až zjistíš, že sis koupil všechno… ale furt je tě jen sotva půl. [Verse 2 | intimate storytelling | low energy] Jen kusy kovu, cáry papíru, čísla co lezou nahoru a dolů. Tvůj čas naceněný na míru, ať jsi na dně nebo na vrcholu. Kolik stojí tvoje záda? Kolik tvoje mládí? Kolikrát ti musí sklapnout brada, aby ses tvářil, že ti to nevadí? A proč vlastně? Kvůli jiskře v očích u pokladny? Kvůli tomu krátkýmu pípnutí, že zas někde čeká balík? Další dávka dopaminu. Další plastovej sen. Ikdyž doma špínu, Vánoce máš každej den. [Bridge | whispered reflective delivery | stripped instrumentation] Dřív lidi znali cenu obilí. Dneska znaj cenu značek. Ale zapomněli, jak voní vzduch po dešti. [Hook | restrained emotional chorus | heavier emotional weight] Tak k čemu budou ty prachy, až řeky budou na poplachu? Až les pohltí naše strachy a vzduch bude plný prachu? Tak k čemu budou ty prachy, až planeta zlomí nad námi hůl? Až zjistíš, že sis koupil všechno… ale furt je tě jen sotva půl. [Outro | fragile exhausted vocal | fading acoustic guitar] Tak co tu po tobě zbyde, až i tobě vyprší doba?