[instrumental intro] Nemůžu spát tak bednu si pustím, Jen samý reklamy sakra k čertu s tím, Čtvrtá střídá třetí, horší než ta druhá, Najednou však mezi všemi přijde vzpruha. Nevěřím vlastním očím, zrak odtrhnout nemohu, Občas je jen protočím k pánu Bohu. Na co je to reklama fakt netuším, Nevěřím už ani vlastním uším. Účinkující jsou evidentně všichni sjetí, A to včetně režiséra a malých dětí...... [Bridge] [change of rhythm] [accompanying choir] Nad ránem vracel se z hospody, skárovaný mladý námořník, zakopl a spadl do vody, škrábal se z ní zpátky na chodník. Už už chtěl začít nadávat, v tom ho však náhle přepadla, ačkoli důvodu nebylo, z ničeho nic dobrá nálada. Najednou počal si notovat, podivné tóny vyluzovat, odkudsi přidá se batole, začalo ho napodobovat. Použít třaskavé náčiní, tak jak to dělají bohémy, Starosti žádné mu nečiní Nemá s tím žádné problémy. V tu ránu celičká ulice, procitá, všichni jsou na nohou. Všichni se dávají do zpěvu, Vážně si pomoci nemohou. Ze spánku všichni vytrženi, Zázrakem nikdo se nemračí, Všichni jsou rámusem nadšeni, Tančí a radostně skotačí. [Bridge] [change of rhythm] Vypínám bednu a přemýšlím, Jestli mě smysly nešálí, Na čem ti herci ujíždí......., No co,... a trávu si zapálím. [Solo] Po tomhle stopro už neusnu vůbec, Mám podezření že je v tom skrytý účel, V hlavě mám těžkej neuronovej šrumec, Jako by mi v ní transibiřský expres hučel. A k tomu opilci mi zpívají pod okny, Otvírám okno hážu na ně televizi, Ještě že zítra nemusím jít do hokny, Odcházím naplnit tu autorovu vizi. [Instrumental outro] [End]
0/500