[Intro] (Yeah... yeah...) [Verse 1] Co v její duši sváří se a snoubí! Jak zřel bych v propast, do závratné hloubi, dno jejíž láká a tím sladce děsí, jak zřel bych v bouřné moře, spící lesy… [Verse 2] Hle, co v ní stoupá, vlní se a pění, jest kouzlo, něha, půvab, opojení, jest vůně snů a jest zlatý pel krásy, jest myšlenka, jež k životu se hlásí, [Chorus] Jak v ní se mísí dítě, anděl, žena, sní dítě, žena cítí, anděl vzlétá! Což teprv já, který s ní mohu žíti! [Verse 3] Sen poupěte pln vláhy a pln rosy, v němž dřímajíc o paprsk slunce prosí, chtíc rozvinout květ safíru a nachu. Já patřím na ni a zřím v svatém strachu, jak roste v ní, co pro svět nemá jména, [Chorus] Jak v ní se mísí dítě, anděl, žena, sní dítě, žena cítí, anděl vzlétá! Což teprv já, který s ní mohu žíti! [Instrumental Break] (Uh... uh...) [Verse 4] A před ní leží všecky skvosty světa a skvosty snů a skvosty poesie, duch přírody v ní s duší květin žije, vše raduje se, usmívá se u ní, a slza rosou jest a vzdech jest vůní, [Bridge] A motýl, když chce vědět, kterak skvějí se křídla jeho, letí k tváři její; když hvězdy nevědí, jak svítit mají, v hloub jejího se oka zadívají, [Verse 5] Svět před ní v lesku, plápolu a květu, a vlaštovka jsouc poraněna v letu jde v měkké teplo její ručky mříti! [Chorus] Jak v ní se mísí dítě, anděl, žena, sní dítě, žena cítí, anděl vzlétá! Což teprv já, který s ní mohu žíti! [Chorus] Jak v ní se mísí dítě, anděl, žena, sní dítě, žena cítí, anděl vzlétá! Což teprv já, který s ní mohu žíti! [Fade Out] (Což teprv já... který s ní mohu žíti...)
