[Sloka 1] Ráno vstává svět, co se netočí snadno, město dýchá prachem a tempem, co drásá dno. Nikdo ti nic nedá (nikdo) – každý krok je tvůj, a když tě něco sejme, tak jen na chvíli stůj. Tisíc tváří kolem – ale jen pár má záměr, ne být jen stínem, co přežívá, jak banér. Ten tlak tě semkne (semkne) – nebo zformuje jak kámen, a buď se rozpadneš – nebo z tebe vzejde plamen. [Refrén] Rutina, každý ji zná, den za dnem, jak lavina padá. Ale kdo v tom najde sílu stát – ten ví, že i v šedi může srdce hrát. V tlaku dní se tvoří oheň, v tichu padá hlas – co šeptá „pojď ven“. Není to o tom, kolik máš – ale co v sobě nosíš, když svět se ptá. [Sloka 2] Cesty nejsou rovný – každý klopýtá, ale rozdíl je v tom, kdo se i tak vydá. Není to o záři, ale o stínu, v tom, jak se zvedáš – i když padáš po stý první. Svět ti nic neodpustí – tak mu to nevracej, radši piš svůj příběh, i když jiní dávno mlčejí. Když máš klid v duši – najdeš sílu v hluku, a rutina tě nezkosí, když ji žiješ po svým v klusu. [Refrén] Rutina, každý ji zná, den za dnem, jak lavina padá. Ale kdo v tom najde sílu stát – ten ví, že i v šedi může srdce hrát. V tlaku dní se tvoří oheň, v tichu padá hlas – co šeptá „pojď ven“. Není to o tom, kolik máš – ale co v sobě nosíš, když svět se ptá. [Sloka 3] Každej má dny, kdy by to vzdal, ale právě tehdy se láme, kdo by šel a kdo by stál. Nejsme roboti, máme city, slabý chvíle, ale to je právě síla – projít i přes chvíle, co pálí tě v týle. Nejsme sami – každý někdy klekne, ale důležitý je, kdo pak zpátky vstane pevně. A i když to není hit – tahle cesta má váhu, pro ty, co místo útěku stojí v dešti a drží hlavu. [Refrén] Rutina, každý ji zná, den za dnem, jak lavina padá. Ale kdo v tom najde sílu stát – ten ví, že i v šedi může srdce hrát. V tlaku dní se tvoří oheň, v tichu padá hlas – co šeptá „pojď ven“. Není to o tom, kolik máš – ale co v sobě nosíš, když svět se ptá. [Sloka 4 – finále] Tak žij bez masek – v pravdě a bez pózy, protože každá lež tě sváže víc než okovy. A když přijde ticho – ať v tobě dál bije zvon, co říká: „Nevzdávej to, dokud dýcháš, jsi on.“ Rána nejsou konec – jsou jen nový směr, a rutina je bitevní pole, ne věčně ztracený svět. Tak drž se pevně – buď ten, kdo jde dál, protože každý obyčejný den může být jen váš.
