Lenivá

[instrumental intro] [Verse] Pomalu probouzím se svoje oči otvírám, na hodiny upírám svůj zrak, tep se mi zvedá, deset je náhle si vzpomínám, mám volno můžu ještě zůstat tak. Venku už panuje pravé počasí podzimní, slunce kdesi zmizlo prší tam, tohle funkce kognitivní člověku ovlivní, zůstávám ležet dnes nevstávám. [Chorus] Postel je totiž můj nejvíc kamarád, peřina mě ráda má, Dneska nikam nemusím a můžu spát, svou náručí hřejivou mě objímá. Polštáře mě hladí a déšť uspává, někdy to tak prostě mám, nebráním se v jejich moci zůstávám, lepší jsou než náruč dam. [Bridge] V poledne vydávám se na lov tiše, nedupu, zahájím útok na lednici, a když ji vydrancuji zavelím zas k ústupu, do postele krásně hřející. I když jsem člověk vcelku dobrodružné povahy, dnes si nechám o všem jenom zdát, dneska se moje nohy nedotknou už podlahy, budu se jen válet a na všechno srát. [Chorus] Postel je totiž můj nejvíc kamarád, peřina mě ráda má, Dneska nikam nemusím a můžu spát, svou náručí hřejivou mě objímá. Polštáře mě hladí a déšť uspává, někdy to tak prostě mám, nebráním se v jejich moci zůstávám, lepší jsou než náruč dam. [Instrumental outro] [End]