[Intro] [glockenspiel alone, two quiet notes, unevenly spaced, almost like someone hesitating before speaking] [Verse 1] [soft falsetto, close, warm, almost conversational] Prošli jsme tmou, kterou jsme si nevybrali. Nesli jsme víc, než jsme tehdy uměli unést. Život nás změnil dřív, než jsme tomu rozuměli. A jestli teď potřebuješ zjistit, kým jsi bez všeho, co bolelo, nebudu tě držet zpátky. Nebudu chtít, abys byla tou, kterou jsi bývala. [Instrumental — suspended] [fragile piano rises and stops before resolving, bowed electric guitar humming beneath, distant bells moving through a large cold room] [Verse 2] [voice slightly higher now, more open] Vždycky tě budu milovat, ať nás roky změní jakkoli. Ne pro to, kým jsme byli, ale pro všechno, čím jsme spolu prošli. Najdi znovu svůj hlas. Najdi světlo, které bylo tvoje. Nechci tě vlastnit. Chci tě znovu poznat. Ne takovou, jakou si tě pamatuju. Takovou, jaká jsi teď. [Bridge] [voice almost alone, huge silence between phrases] Možná všechno nestačilo. Všechna ta láska. Všechno naše snažení. Všechny ty chvíle, kdy jsme se drželi, zatímco svět kolem nás měnil svůj tvar. Možná nic nemohlo zachovat přesně to, čím jsme byli. A možná právě tohle nikdy nebylo smyslem přežití. Nepotřebuju náš starý svět. Nepotřebuju starou tebe. Jestli nám zítřek nechá aspoň kousek místa, chci se tě naučit znovu. [Instrumental — vast] [electric lead guitar rises like another human voice, long sustained bends, feedback, bells disappearing beneath widening blackgaze guitars] [Outro] [voice returns very softly] A jestli všechno, co jsme nedokázali říct, ještě někdy najde cestu domů nějakou jemnější milostí, budu tu, abych to slyšel. Nečekám na minulost. Nechci, abys se do ní vracela. Jen tě miluju v každé podobě, kterou nám život ještě dovolí. Možná všechno nestačilo. [pause] Ale bylo to všechno. [glockenspiel repeats the original two notes once] Vždycky tě budu milovat. [voice dissolves, unresolved]
