tůdudůdutůdudůdutůdudůdudů, tádadádatádadádatádadádadá, Brouká si song chytlavý Co mu vlezl do hlavy, Brouká si ho od rána, Je to hrozná pakárna. Vypadá u toho jako debil, Kdyby se aspoň tak ne-tlemil, Lidi si myslí že poruchu má, Pomoct si nemůže, Co nadělá. Řve jako na lesy, falešně vyje, Vypadá, jak by spolk, hovno z nutrie, Asi si myslí, že zpívá jak Goťák, Škoda že u sebe, nemám teď foťák. Natočit a poslat, do hvězdné pěchoty, Jistě by ohromil i členy poroty, Trumfnul by v klidu i Aničku Daidou, Je hezký, že v Česku i dnes, talenty se najdou. Ječí tady už od rána, jako kojot skučí, Jestli toho nenechá, tak za sebe neručím. Když už je jak flašinet, jak gramofon ve smyku, Zarazím mu autenticky, Do prdele kliku. Pak s tou klikou zatočím, z boku do něj kopnu, Snad to jeho vlčí vytí, konečně už stopnu. Fakt se nedá poslouchat, to individum skučící, Mohli by ho používat, jako nástroj mučící. Dokolečka vyluzuje prapodivné zvuky, Marně hledám před tím volem zvukotěsný úkryt, Nemůžu se soustředit, no a to mě fakt sere, Slušné mravy brání mě ho,kopnout do prdele. Na tu jeho hubu už by, měl mít zbrojní pas, Před chvílí na moment přestal, už však vyje zas. Sedím, čumím, su jak v tranzu,u huby mám pěnu, Tyhle skřeky hejkalovy, v uších jak ozvěnu. Sejměte už toho blba, nebo z toho zcvoknu, Pomalu se odevzdaně přesunuji k oknu. Asi raděj vyskočím a rozplácnu se dole, Víc než to kojotí vytí, nemůže to bolet. Tatadádá tatadádá tramtadádadá, parara papa, parara papa, papadádadá. Uf! Eh! [End]
