Sou to dva válce, plast a sen, jede to pomalu, ale jede to ven. [1. sloka] Na sídlišti stojí legenda z NDR, Kombinovaná barva, a má to hezký odér. Klíček otočím, motor řekne „ne-e-e“, ale pak si to rozmyslí – a jedeme „he-he-he". Nemá klimu, nemá styl z katalogu, ale každý se otáčí, když dám plyn až na gumu. V kufru basy, rohlíky, pivo a pohodu, a rádio hraje big-bít když míjíme hospodu. [Refrén] Trabant, trabant, jedeme si dál, pomalu, ale s úsměvem, jako král. Trabant, trabant, celej svět je náš, když máš dobrou náladu, tak se máš. [2. sloka] Na dálnici mě míjí audiny v letu, já jim mávám z okýnka – čau, já jedu. Když se to rozbije, tak to spravíš klíčem, ne laptopem, ne kódem, jen rukama a smíchem. Spotřeba? No… to je spíš zážitek, emise? To je vzpomínka, ne přežitek. Ale kdo jel v trabantu, ten ví moc dobře, že svoboda někdy voní jak olej a štěstí v sobě. [Refrén] Trabant, trabant, rapuje motor sám, prrr-prrr beat, jedeme na beat jak pán. Trabant, trabant, styl co nezrezne, je to pomalý, hlučný, ale srdce to zahřeje. [Bridge] Není to o rychlosti, ani o ceně, je to o cestě, o lidech, o scéně. Když se směješ, i porucha je jen plán, zastavíš, pokecáš… a jedeš dál. [3. sloka] Na zadním skle samolepka „LEGEND“, děcka se smějou, děda dává respekt. Hip-hop v repráku, okýnko dolů, město tancuje, i když jedu pomalu. A až jednou skončí benzín i čas, tenhle zvuk v hlavě zůstane v nás. Protože trabant není jen auto, kámo, to je stav mysli… a ten mám rád, jo! [Refrén] Trabant, trabant, jedeme si svý, žádnej luxus, jen radost a beaty. Trabant, trabant, usměj se víc, život je jízda – tak si ji užij, víš! [Outro] Pr-pr-pr… Legendy neumíraj. Jen jedou pomalu 😁
