[Intro – šeptem] Noc padá, svíčky plápolají… Jo, dneska je všechno jinak. [Sloka 1] Ulice jsou prázdné, jen světlo lamp se láme, dýně svítí jako oči, co tě sledují v tichu . Masky skrývající tváře, stíny se táhnou po zdech, a každý krok v téhle noci zní víc než kdy jindy, tak se, nech vést. Děcka se smějí, a běhají mezi stromy, ale i ty nejmenší cítí tajemno co se skrývá v lesích. A my víme, že v téhle halloweenský noci, něco visí ve vzduchu — apokalypsa, co šeptá své jméno tiše. [Refrén 1] Halloweenská noc, stíny rostou všude kolem, každý kdo jde ven, cítí tenhle temný domov. Nejsou to duchové venku, ale to, co nosíme v sobě, v týhle noci se ukáže všechno, co jsme skrývali věčně. [Sloka 2] Potkáváme tváře, který neznáme, někdy se zdají přátelské, jindy studí v srdci a zraňují. Mlhy visí nízko, tajemství jsou všude kolem, Halloween dneska není jen hra — je to průvodce mezi stíny domů. Šepoty v hlavě, co jsme chtěli ignorovat, dneska se dostávají na povrch, a my je slyšíme jasně. A já kráčím pomalu, bez spěchu, bez strachu, protože v noci je každý stín učitel, ne nepřítel. [Refrén 2] Halloweenská noc, slyšíš dech ztracených duší, neboj se, my je potkáváme a vezmeme je zpátky. Apokalypsa nebo ne, svět se mění — to víme, ale v tom všem stojíme, pořád pevně, mezi plameny a ledem. [Sloka 3] Svíčky v oknech blikají, masky se třpytí v tmě, stíny se táhnou, jako by se svět snažil vydechnout. Děti skrývaj svůj smích, dospělí jen tiše pozorují, všechny neznámé tváře se stávají součástí naší noci. A i když apokalypsa lehce šeptá svůj název, my víme, že největší síla je v tom, co nás zvládne držet.. Halloween ukazuje, že v každém kroku, v každé tváři, je příběh, který čeká, až ho někdo slyší a pochopí. [Sloka 4 – závěr] Ráno přijde a svíčky zhasnou, masky skončí na prahu, ale to, co jsme dneska viděli, zůstává v nás, jasný a hluboký. Halloweenská noc skončí, ale vzpomínky a síla zůstanou, protože my stojíme pevně, kámaráde, v temnotě i světle, v každé apokalypse.
