[Instrumental Intro] [Verze] Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, roubená je stromama, stromama. Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama, nohama. Na konci té cesty trnité, stojí krčma jako hrad, jako hrad. Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat. [Chorus] Na hradě Okoři, světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát. Ta měla ve zvyku, podle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč, z hradu pryč A tak dole v podhradí, se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč. [Verze 1] Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden, vykraden. Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, nikdo nebyl dopaden, dopaden. Šerif hrál celou noc mariáš, s bílou paní v kostnici, v kostnici. Místo aby hlídal, zuřivě jí líbal, dostal z toho zimnici. [Chorus] Na hradě Okoři, světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát. Ta měla ve zvyku, podle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč, z hradu pryč A tak dole v podhradí, se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.
