Když měsíc vyjde a zakryje slunce, Freya si počítá zlaté své mince. Z Brisingamenu teď vychází zář, stíny se plazí a mění tvou tvář. Na křídlech sokola proletí tmou, vede nás cestou, ne neznámou. V Folkvangru tichém ona si vybírá, kdo v boji čestném teď oči své zavírá. Freyja, gyðja ástar og stríðs, Gulltár falla um eilífðartíðs! Sessrúmnir bíður, örlögin senn, Hjartað mitt brennur fyrir þig enn! Magie Seiðr ti v žilách teď proudí, kdo nemá víru, ten v mlze jen bloudí. Láska je sladká, však boj je v ní též, neprojde pravdou ta největší lež. Její pláč zlatý se v kameny mění, v hluboké noci je slyšet to hřmění. Když kočky táhnou ten nebeský vůz, v každém z nás vzbudí ten odvahy kus. Freyja, gyðja ástar og stríðs, Gulltár falla um eilífðartíðs! Sessrúmnir bíður, örlögin senn, Hjartað mitt brennur fyrir þig enn! Až ticho padne na hluboký les, začne ta chvíle, co začíná dnes. Freya nás učí, jak duši svou vést, aby nám nezmizela hrdost a čest. Zvedněte číše na bohyni krásy, jejíž hlas léčí ty nejhorší časy. Příběh je dopsán a runy jsou dány, otevřete pro nás ty nebeské brány!
0/500