Co bylo dřív – hudba, nebo utrpení? Poslouchal jsem pop a byl nešťastný Nebo jsem byl nešťastný z popu? Věřím v hudbu tak, jako jiní na pohádky. Chtěl jsem být cool. Zaměnil jsem vkus za charakter. Myslel jsem si, že znát hudbu znamená žít Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Zaměnil jsem posedlost za vášeň. Schovával jsem se za deskami. Chtěl jsem, aby odešla a mohla mi chybět. Nejsem jako ostatní Vždycky jsem měl důvod odejít. Chtěl jsem být originální. Čekal jsem, že přijde něco lepšího. A chtěl všechno, aniž něco dal. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Myslel jsem si, že závazky jsou past. Byl jsem osamělý, né sám. Možná mám prostě rád ten smutek. A bál se být šťastný. Chtěl jsem cítit něco skutečnýho. Hudba mě zachránila víc než jednou. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi. Nezáleží na tom, jací jsme, ale co máme rádi ___________________________________________________________ ___________________________________________________________ ___________________________________________________________ What came first – the music or the misery? Did I listen to pop music because I was miserable, or was I miserable because I listened to pop music? I believed in music the way some people believe in fairy tales. I wanted to be cool. I replaced character with taste. I thought that knowing music meant living. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. I confused obsession with passion. I hid behind my record collection. I wanted her to leave so I could miss her. I told myself I wasn’t like everyone else. I always had a reason to walk away. I wanted to be original. I kept waiting for something better to come along. And I wanted everything without giving anything back. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. I thought commitment was a trap. I was lonely, not alone. Maybe I just liked the sadness. And I was afraid of being happy. I wanted to feel something real. Music saved my life more than once. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. It’s not what you are like, it’s what you like that matters. It’s not what you are like, it’s what you like that matters.
