[Sloka 1] Kolem sebe kreslím kruh, tichou stopu, co nikdo nevidí. Nikdo neví, kde je ta hranice, dokud ji nepřekročí. Jsem vlčice, co hlídá svůj kruh. Nemusím křičet, nemusím hrozit, stačí, že vím, kdo je uvnitř. A kdo se snaží dovnitř dostat zlem, najde jen ticho, co kouše. [Pre-refrén] Nejsem typ, co bije na poplach. Mysleli si, že zůstanu sama. Jsem ten typ, co si to pamatuje. NAVŽDY. [Refrén] Kruh se nezlomí, i když se snažíš. Moji lidi jsou můj jedinej svět. Ublížíš jim a najdeš mě ve tmě, tam, kde se lámou hranice. Nejsem hlasitá, jsem hlubší než zvuk. Kruh drží, i když všechno kolem padá. [Sloka 2] Přes den vypadám jako každá jiná, klidná, tichá, nenápadná. Ale pod tím vším je stráž, co nikdy nespí, nikdy nepoleví. Nepotřebuju zvedat hlas, moje ticho je varování samo o sobě. [Bridge] Nejsem tu, abych soudila svět. Jsem tady, abych chránila to, na čem mi záleží. Mysleli si, že zůstanu sama. Jenže vlci nehlídají nikdy sami. A kruh se uzavírá. [Outro] Kruh drží. Kruh mlčí. Kruh chrání.


