Slunce, navozuje pocit Sahary. V éteru jsou benzínové výpary. Betonovo-asfaltový ovál, pod horkem se vlní. Tím pohledem se kochám, zasahují mě pohledy vlčí. Okolo desetitisíce lidí křičí. Není z toho úniku, vždy se čelí velkýmu riziku. Zatáčky mají svůj podpis krve, v rytmu motoru srdce tepe. Jezdec a 42 vlků, vzájemně půjdou si po krku. (Jezdec přežil oheň, nárazy, jizvy – nezapomene – po těle obvazy) NASCAR Je to jízda — draftujou a v nebezpečí si libujou. Hrana, kdy má pár milimetrů od jejich nárazníků. V kostech žár, nelze krotit dál. Hoří v duši, pocit, vyhrabat se zespod suti. Jízda života – roky slz. Jezdec jako postřelený vlk. Opovážlivci, co hrají šachy se smrtí. Jsem jeden z nich, smrt mě udělá silnější. Každá duše svádí boj s démonem, musí vstát, i když je pod náporem. NASCAR Víra mě hází vlkům napospas, s nimi se porvat. Použiji obvaz! Vlci jsou agresivní, každého trhají. V zatáčce tlačí jednotlivce na mantinel, dobře z toho nevyšel. Další letí vzduchem, dopadne, tříští se o trávník, z auta se trhají kusy sklolaminátu. Dneska to někdo nedojede, jedna duše v autě uhasne… Neubráníš se pocitu, že smrt sedí vedle nás v kokpitu. „Žlutá vlajka…“ Když spadnou hluboko do proudu vod necháme se smýt vlnou. Život nadělá tolik škod. „Zelená vlajka…“ Každý příběh má svou daň, jako kulka, co si najde cíl. V tomhle masakru se chraň, každej tady má svůj podíl. (Jezdec přežil oheň, nárazy, jizvy – nezapomene – po těle obvazy) Už jedem několikátý kolo. Jedem na novo — vrazí do zadního nárazníku, čelím tomu nejhoršímu? Auto políbí mantinely odrazilo se, přetáčí, končím se zlomenými žebry. Jsou to nelítostní střelci…
0/500