Byl pán Krak a byl pán Mik, ti dva šli spolu na knedlík. Každý však chtěl mít na knedli to, co by oba nejedli. Pan Mik dí, pěstí hrozící - Knedle má být se skořicí! Ze skořice pan Krak má splín, neboť je máku věrný syn. A tak pan Mik, a tak pan Krak málem si dali na frňák ve svaté válce, kdo je víc a kdo by komu měl jít vstříc.
