nemáš ani tušení , Jak silné je to bušení, toho mého srdce, co patří krásné holce,. (kdyby jsi jen tušila,) jak moc tě mám rád (kdyby jsi jen tušila) s jakou bolestí tady musím stát (kdyby jsi jen tušila) že mě nedaří se ani v klidu spát. (kdyby si jen tušila ,) že já zůstal jsem tu sám. (kdyby jsi jen tušila, ) že nikomu na mě nezáleží. kdyby jsi to mohla vidět, tak jak to vidím já, zjistila by jsi co pro mě, ta holka znamená. už je tomu více než rok ( kdy bez tebe ) nez-vláá-dáám udělat ani krok,. (byl to opravdu šok ) když musel jsem opustit tvůj bok, (okamžitě se vytvořil duševní blok,) má mysl udělala takový skok, (skok daleko zpátky v čase, ) a ta duše sa-ma do se-be (uzavřela se zase, ) protože srdce nemohlo ( pokračovat v trase, ) a já jsem uvězněn (jako v té base. ) i když mé chování působilo tváá-rně, (ty se mnou jednala jsi neutrálně.) Čím větší množství lásky já ti dával, (vííce láásky) jako bych z větší dálky na tebe mával, ovšem ten boj , nikdy nevzdááváál. (jako bych se dííval na obráázky) (kdyby jsi jen tušila,) jak moc tě mám rád (kdyby jsi jen tušila) s jakou bolestí , tady musím stát (kdyby jsi jen tušila) že mě nedaří se , ani v klidu spát. (kdyby si jen tušila ,) že já zůstal, jsem tu sám. (kdyby jsi jen tušila, ) že nikomu , na mě nezáleží. já vždy jsem postrádal, někoho kdo by mi naslouchal. chceš-li mi to vyvrátit, musela by ses obrátit, na všechny kolem, co mi dali sbohem. tak proč? mi nikdo tu otázku nepoloží, jak se mám,. jestli to zvládám a pomohl mi držet se těch otěží, kterým řídit ten můj život náleží. a ne jen čekat, že z toho něco vytěží. a tak dál, brouzdám ten svět, jako hromádka neštěstí. když nevrátím ten čas zpět, kdy ten život lepší byl a ty jeho součástí. (kdyby jsi jen tušila,) jak moc tě mám rád (kdyby jsi jen tušila) s jakou bolestí , tady musím stát (kdyby jsi jen tušila) že mě nedaří se , ani v klidu spát. (kdyby si jen tušila ,) že já zůstal , jsem tu sám. (kdyby jsi jen tušila, ) že nikomu , na mě nezáleží. [fade out]
0/500