I. Sloka Když ranní mlha nad fjordy se zvedá, oko Všeotce si své věrné hledá. Černý posel křídly osud náš píše, nese zprávu z nejvyšší nebeské říše. Kdo v srdci má ocel a v pohledu žár, tomu dá Ódin svůj posvátný dar. V každém švihu meče on přítomen jest, vede nás k branám, kde končí se trest. Refrén Óðins auga horfir gegnum hrafninn, Synir og dætur Valhallar! Heill sé þeim sem fylgja hans boði, Synir og dætur Valhallar! (Hej! Hej! Aaauuuu! Umba umba ali le jo!) II. Sloka U dlouhých stolů teď sedíme spolu, odháníme stíny a dávnou svou smůlu. Když havran zakrouží nad naší střechou, stává se vítězství jedinou útěchou. Krev našich předků v nás divoce tepe, vidíme cestu, i když je v tmě lépe. Zrak boha bdí, když se pozvedne číš, k Valhalle dnes budem o krůček blíž. Refrén Óðins auga horfir gegnum hrafninn, Synir og dætur Valhallar! Heill sé þeim sem fylgja hans boði, Synir og dætur Valhallar! (Hej! Hej! Aaauuuu! Umba umba ali le jo!) III. Sloka Až poslední bitva svou oponu stáhne, každý z nás po slávě věčné jen práhne. Havran nás provede skrze ty stíny, očistí duši a smyje z ní viny. Synové, dcery, teď zvedněte hlas, pro hrdost a čest je ten nejvyšší čas. Všeotec vidí tvůj odvážný krok, bude tě chránit po celý ten rok. Závěrečný chorál Óðins auga! Valhallar! Hej! Hej! Aaauuuu! Umba umba ali le jo!
0/500