[Sloka 1 – Falok] Kolikrát jsem padal, ale furt jsem šel dál, život mě bil do žeber, až jsem sotva dýchal. Ale nikdy jsem neutek’, nikdy neřekl’ „konec“, protože každý můj řád byl jen další můj proces. Viděl jsem svět , co se tváří jako jedna velká lež, viděl jsem lidi měnit masky, jak kdyby to byl jen pouhý vtip. Ale jak říkám já – žijeme jen jednou, tak dám do každý sekundy to nejlepší ze mě, nebo z nás dvou. [Sloka 2 - Falok] Naučil jsem se vážit si každičkého dne, protože nikdy nevíš, kdy svět ti řekne stop. A i když tlak roste, já ho dýchám jak nic, protože síla není sval – síla je to, co máš uvnitř ve své duši. Když zavřu oči, cítím mír, ne strach, a vím, že můžu růst, i když okolí chce nový start. Život je dar, tak žádný hrátky s časem , nebo tě poštve proti proudu svatým. [Refrén - Falok] Milujem svůj život, i když občas pálí, všem těm temným dnům jsme už dávno řekli sbohem. Když padnu na zem, tak vstanu ještě výš, protože v srdci mám oheň a v duši svůj klid. Milujem svůj život, každý krok má smysl, necouvnu zpátky, i když svět mi chce vzít kyslík můj. A já necouvnu ani o krok zpět, já projdu zase dál, protože vím, kdo jsem – a kdo stojí při mně i když jdu dál. Ano jsi to ty Froste! Tak tomu dej energii a sílu v textu. [Sloka 3- Frost] Ano síla v textu bude má..Kroky bolí, ale jdu dál [jo] každej pád mě učí stát, Stíny se smějí - hrají svojí hru já jedu svou cestu a mám svůj klíč k tomu [hej] Tíha drtí, hlasy křičí „nedá se“ ale v srdci plamen nikdy nezhasne, Každej krok je můj vítězný plán pevně ho držím - bráško jdem dál! [Sloka 4 - Frost] Ráno vstávám s hlavou vzhůru [ vstávej - vstaň!] svět mě sráží, ale necouvám [ne!] Masky kolem, každý hraje svou hru, Ale já jedu vlastní cestu, styl je můj klíč k tomu! Boj v krvi, strach je jen zkouška [síla] padnu-li, vstanu s větší silou [víra] Každej den je šance, každý moment dar já ho chytám pevně, než přijde další zmar! [Refrén - Falok+Frost, duo refrén] Milujem svůj život, i když občas pálí, všem těm temným dnům jsme už dávno řekli sbohem. Když padneme na zem, tak vstaneme ještě výš, protože v srdci máme oheň a v duši svůj klid. Milujem svůj život, každý krok má smysl, necouvnem zpátky, i když svět nám chce vzít kyslík náš. A my necouvneme ani o krok zpět, my projdeme zase dál, protože víme, kdo jsme – a kdo stojí při nás i když jdeme dál.
