sázela jsi hvězdy do záhonů opilá noc se ti smála měsíc tě sledoval stříbřitým zrnem od semínka do plného květu s lunou v očích a krásou kroku tvé paty tančí vzešla jsi z půdy nevinné jak to telátko prvorozené zvony tartu šeří zvuk mlýnku v mlze ticha topí vzlyk drtí tě jak křehkou konvalinku rozbité střepy tichého snu růže v barvách se ztrácí stíny bosé mlýnek se točí kam tě to vede prach na cestě tvůj příběh skládá mlýnek ten nespí otáčky času zastavit nejde a v srdci to šrotí dál ať to plane ať sjedu ten proud co břehu nemá jsi magie co šeptá pod kámen ukryla jsem své cesty skryté ukryla jsem své cesty skryté