[Sloka] Fixou čmárám na rozbitej stůl, sluchátka řvou, ať neslyším tvůj hlas už znova znít. Ulice studí jak prázdnej byt, lidi jdou dál — a já nevím kam dřív jít. Drobný jsem utrácela za falešný sny, za kytky, co stejně zvadly jak my. Psals mi pohádky — já to žrala jak fakt, teď z těch slov zbyl jen špinavej prach. [Pre-Chorus] Tak řekni — má cenu ještě hrát? Tak řekni — má cenu zůstávat? [Refrén] Řvali jsme nahlas, jak kdyby nic nemělo řád, teď jen ticho řve a nechce mě nechat spát. „Bude to dobrý“ — kec, co řeže jak nůž, bejby, směj se… i když všechno je v hajzlu. Drží mě při zemi to, co jsi nechal tu stát, rozbitej svět, co už nejde poskládat. Byl jsi můj chaos, můj jedinej plán, teď jen koukám, jak se mi ztrácíš dál. [Sloka] Sedíme vedle sebe — jak cizí tváře, patnáct let pryč — a stejně nic nezachráníš. Volám ti zpátky — ticho mi volá zpět, tvůj stín zmizel dřív, než jsem řekla „počkej, ne“. Byl jsi můj přístav, můj crash i můj fight, teď mezi náma jen „whatever“ a night. Vzpomínky hoří jak benzín v žilách, a já se topím v těch samejch chybách. [Refrén] Řvali jsme nahlas, jak kdyby nic nemělo řád, teď jen ticho řve a nechce mě nechat spát. „Bude to dobrý“ — kec, co řeže jak nůž, bejby, směj se… i když všechno je v hajzlu. Drží mě při zemi to, co jsi nechal tu stát, rozbitej svět, co už nejde poskládat. Byl jsi můj chaos, můj jedinej plán, teď jen koukám, jak se mi ztrácíš dál. [Bridge] Slova mám v krku — a nechcou ven, chtěla jsem fight — tys složil ten game. Sebral jsi všechno, co drželo nás, a já se učím žít — bez tvýho hlasu zas. [Refrén] Letěli jsme vysoko — až bolel ten pád, teď bloudím tmou a nevím kam dál. Možná jsme broken, možná už dost, ale nejsme tak starý — vzdát to jen tak… no way, no chance!
