[Intro] Ne každý, kdo běží, ví kam jde. A ne každý, kdo jde pomalu, je pozadu. [Sloka 1] Vidím svět jak sprintuje bez mapy a cíle, honí se za věcma, co zmizí během chvíle. Dřív jsem taky běžel, jen abych nezůstal stát, dneska radši jdu pomalu… ale vím kam se dát. Každej den mě učí, že směr je víc než rychlost, že ticho v hlavě má větší váhu než hlasitost. Nejde o to kolik kroků uděláš dnes, ale jestli tě ta cesta vede blíž k sobě, ne pryč. [Refrén] Nejde o rychlost, jde o směr, o to jestli víš proč vstáváš každej den. Svět může běžet, já půjdu svým tempem, protože vím, že klid je někdy největším vítězstvím. Nejde o rychlost, jde o směr, život není závod ani prázdnej běh. Když víš kam jdeš, nemusíš řvát, stačí jeden krok… a svět začne dávat smysl zas. [Sloka 2] Už nehledám odpovědi v očích davu, největší pravda je mít rovnováhu. Viděl jsem lidi ztratit sebe pro potlesk, a nakonec zjistit, že to byl jen ozvěnovej lesk. Proto jdu jinak, klidně, ale pevně, každej den o trochu víc rozumím sobě. Nechci víc než směr a čistý svědomí, protože to je věc, co nikdo nikdy nevezme ti. [Sloka 3] A jestli někdy ztratím cestu, zastavím krok, podívám se kolem a znovu najdu směr v sobě. Život není mapa, co někdo nakreslí za nás, je to kompas v srdci, co ukazuje náš hlas. Tak jdi pomalu, ale jdi pravdivě, protože pravda v kroku je silnější než vítězství ve lži. A jestli svět řekne že jdeš moc pomalu, usměj se… a jdi dál. [Refrén – závěr] Nejde o rychlost, jde o směr, o to jestli víš proč vstáváš každej den. Svět může běžet, já půjdu svým tempem, protože vím, že klid je někdy největším vítězstvím. Nejde o rychlost, jde o směr, život není závod ani prázdnej běh. Když víš kam jdeš, nemusíš řvát, stačí jeden krok… a svět začne dávat smysl zas.
0/500