Podmořské pralesy se ani nezachvěly, Karel Hlaváček

Podmořské pralesy se ani nezachvěly, po cestách neschůdných jen táhlý bloudil Vzdech, z měst zatopených zvony slabě vodou zněly: vše ve tmách zíralo za Zaslíbený Břeh. Lilie klekaly v své nezprzněné běli, půlnoční modlitbu v svých rozmočených rtech, a černí delfíni, již na návrších bděli, při ohních zmírali v svých němých bolestech. Až teprv pozdě k ránu, nad břehy když Vyšel za zpěvů zástupů, za slávy korouhví, stříbrné pralesy jsem ze sna klekat slyšel v dalekých vodách moře, v mysech Tajemství… A v sadech korálů, jež slabě zrůžověly, se černé stíny nedočkavě tísnily a chvěly…