(verse 1) Honza dneska v hospodě, už neví, co dělá, pivo teče proudem, celá hospoda tleská! Sklenku zvedá ke stropu, hlava se mu klátí, vypil víc než dost, a teď se tu válí. (chorus) Honza je v lihu, jak zákon káže, vylitej jak kbelík, to je vážně záře. Pádá na stůl, pod nohy padá, dneska zkrátka žádná sláva! (verse 2) Kamarádi říkaj: „Honzo, už máš dost, jdi spát!“ Ale on jen zakřičí: „Ještě jedno kolo dát!“ Když vstává ze židle, zase se mu točí, padaj mu i kalhoty, ale smích ho houpá v očích. (chorus) Honza je v lihu, jak zákon káže, vylitej jak kbelík, už se to smaže. Klátí se tam, klátí se sem, jak ráno vstane, kdo ví, kde?! (verse 3) Teď už leží pod stolem, s úsměvem tak sladkým, čelo má na podlaze, život v rytmu zkrátka. Hospodský se směje, „Zavírám, přátelé!“ Ale Honza sní dál svůj sen, o další skleničce. (chorus) Honza je v lihu, jak zákon káže, vylitej jak kbelík, to je zkrátka fráze. Všichni víme, jak to jde, až se z toho ráno zvedne!
