[lo-fi][echo] Zase sedím sám, obrazovka svítí, venku už tma a čas mi letí... Někde vevnitř to bolí... ale nepřiznám si to. [beat drop] [Verse 1] [clean vocal] Byl jsem mladej, jenom já a hry, žádný starosti, žádný limity. Pár kámošů online, noc byla krátká, kafe, energeťák, a duše matná. XPčka rostly, levely skákaly, ale vztahy? Ty mi utíkaly. Máma mi říkala: "Běž ven, žij si," já jen mávl rukou, a klikal na mise. [echo] [Chorus] [reverb][stereo wide] Hodil jsem čas do her, teď to vím, každej další den, co mizí, mě víc děsí. Rodina, láska – měl jsem to chtít, teď jsem starej, a není kam jít. [drop bass][echo] [Verse 2] [low-pass intro -> clean build-up] Všichni mají děti, já mám postavy, příběhy ve hrách, ale žádný u mě. Víkendy pryč, jenom s klávesnicí, hledal jsem smysl... na špatným místě. Zrcadlo lže, ale oči ví všechno, v hrudi mám prázdno, a kolem jen ticho. Přál bych si začít znova, jinej den, ale tahle hra má jenom jeden save. [glitch] [Chorus] [reverb + silnější beat] Hodil jsem čas do her, teď to vím, každej další den, co mizí, mě víc děsí. Rodina, láska – měl jsem to chtít, teď jsem starej, a není kam jít. [Bridge] [half-time beat][reverb] Co kdybych šel ven? Co kdybych žil? Co kdybych někoho vážně miloval? Možná bych měl děti, smích, klid, ale místo toho… mám achievementy. [static noise -> silence] [Final Chorus] [full beat + vrstvy hlasu] Hodil jsem čas do her, teď to vím, už nevrátím roky, co jsem spálil dřív. Rodina, láska – možná už ne, ale aspoň můžu říct: Teď vím, co je špatně. [fade out + vypnutí PC zvuk]
