ty zlaté časy, co pojily nás, Po rozdělení trasy, zešedly jako vlas. přichází doba plná utrpení, začíná hned po rozednění, s myšlenkami, že pro mě už tu není, co ten svět mi změní. nikdo mě nechápe, co se semnou stalo, nikdo prý tak netápe, proč se to ukončilo. prožíval jsem časy plné krás, když tvořili jsme pouto, co spojilo by nás. jenomže přišel mráz, a ty už nevěřila jsi v nás, byla jsi to nej,co já měl, založit rodinu,s tebou já chtěl. jenomže to co přišlo, způsobilo,že já oněměl já krásnou panenku u sebe jsem měl, hlava měla myšlenku, že jenom s níí, já být chtěl . to jsem ale neměl ponětí, že skončím v tomhle zajetí. když dojel jsem si pro obětí, začalo to bolestivé prokletí, vyhozen byl jsem jako smetí. ale ten čas? letí stále dál, a přišly chvíle, kterých já se bál. prožíval jsem časy plné krás, když tvořili jsme pouto, co spojilo by nás. jenomže přišel mráz, a ty už nevěřila jsi v nás, byla jsi to nej,co já měl, založit rodinu,s tebou já chtěl. jenomže to co přišlo, způsobilo,že já oněměl. z čeho všeho byl já obviněn, to nemáte ponětí. neudělal jsem nic zlého, i tak ten můj život, byl tolik ovlivněn. nazván jsem byl zlodějem, prý odcházel jsem s plným batohem. jak žít bez ní, návod já zapomněl. nezvládám ten svět plný těch změn. já krásnou panenku u sebe jsem měl, hlava měla myšlenku, že jenom s níí, já být chtěl . to jsem ale neměl ponětí, že skončím v tomhle zajetí. když dojel jsem si pro obětí, začalo to bolestivé prokletí, vyhozen byl jsem jako smetí. ale ten čas? letí stále dál, a přišly chvíle, kterých já se bál. řekni mi , kdo z těch kolem, nebere tě jenom zdrojem. řekni mi , kdo i bez udání důvodu, myslí na tu tvou svobodu. řekni mi , proč při pohledu na nebe, vidím hvězdu, co připomíná mi TEBE. řekni mi , proč odháněla jsi mě od sebe. řekni mi , proč když vytrhli mi srdce z těla, připadám si jako neřízená střela. prožíval jsem časy plné krás, když tvořili jsme pouto, co spojilo by nás. jenomže přišel mráz, a ty už nevěřila jsi v nás, byla jsi to nej,co já měl, založit rodinu,s tebou já chtěl. jenomže to co přišlo, způsobilo,že já oněměl byla jsi to nej, co já měl, založit rodinu ,s tebou já chtěl. jenomže to co přišlo, způsobilo, že já o-ně-měl ale nikdy nezapomněl.... (nikdy nezapomněl) jáá kráásnou panenku u sebe jsem měl, hlava měla myšlenku, že jenom s níí, já býýt chtěl . to jsem ale neměl ponětí, že skončíím v tomhle zajetí. když dojel jsem si pro obětí, začalo to bolestivé prokletí, vyhozen byl jsem jako smetí. ale ten čas? letí stále dáál, a přišly chvíle, kterých já se báál. [fade out]
0/500