Tři dny chybí do plnoluní. Seléné strojí dvojspřeží. A když se chopí otěží, kopyta mezků nezaduní, ač běží cvalem. . A jako každou noc, dnes znovu Seléné svůj vůz stáčí do Karie, kde spí ten, pro něhož jí srdce bije a doufá v lásku Endymiónovu tiše a vytrvale. . Na svazích Latmosu je klid. Spí pastýř Endymión vprostřed svého stáda a Seléné, ač by tak k uzoufání ráda, nedokáže ho probudit. . Však jedna noc je nejjasnější. A byť bude svou myslí v spánku, pastýřův klíč odemkne její branku a třeba spící, její nejmilejší . počne jí další . dceru . úplňku
