6a - jizvy duše (KOTVA)

á, áh .. .. .. Má Kotva, mé dítě Áh Víc jak lásku cítím žal, jindy lásku víc jak dar. I když srdce bolí a tělo je jen velký klam . S úsměvem se protloukám a pro oči cizích jsem jenom trapnej klaun. ( ... ) Óó Moje tělo stále chodí, leč v pláč propadám. Potápím se s vědomím, že žít bez kotvy ( ... ) už neumím... ááá Nemůžu, nechci žít jinde byť vím, že pod vodou ( ... ) dýchat neumím. .. .. .. Ach jak duše pálí a zžírá jako oheň, který nehřeje, ale bolí a touha po lásce je veliká Óó v podobě štěstí cítit žár, který spaluje, zžírá a pálí Pocítit chvějivou radost z žití. Že za maskou je srdce bolavé, jenom pár duší ví. ááá ( ... ) a pevné okovy tě drží Pod hladinou, Tvá kotva je tvé vše, tvé dítě. I když toužím cítit žár, bez či s kotvou je zažehnán. Tak i tak... Óó A přeci mě stahuje ke dnu, od kterého odrazit nejde se. Nemůžu, nechci a nedokážu žít jinde byť vím, že pod vodou ( ... ) dýchat neumím. Touha ve mně narůstá a kotva se mi zarejvá,.. je jak háček na udici a já ta návnada! Mé dítě stojí za to se nadechnout- a setrvat pod hlaďinou... Óó Mé štěstí se nachází v mém neštěstí... Óóó Mít zdravé dítě je dar. miluju tě navždy lásko má... Á, ách!