strácí se mi panenka

teď když vám píšu ten bít já vám chci říct že nemám už chuť žít protože já nemůžu být s tou kterou jsem chtěl žít. moje srdce už chce klid prostě mě tu už nechce se mi být zamířit mezi svaté však beze mě to tu dáte. (dáte to) ztratíl jsem ten cíl kam já chtěl jít měl jsem pár chvil kdy já mohl ji mit teď však jiný směr cesta má moje tě-lo , du-še, hla-va už to nez-vlá-dá. zůstává jen myš-len-ka že strácí se mi pa-nen-ka a co uvadá jako pom-něn-ka nepomůžou žádné pís-men-ka. je to už dávno co přestalo mi být přáno ale to já ještě ne-vě-děl že nebude to tak jak se zdálo a já do sebe se u-zav-řel (ale teď,) jako by to bylo zko-pí-ro-vá-no (a já zas ) nejraději bych tam odletěl moje srdce pohltil mráz. však chybělo tak málo ale ty zradila jsi nás Já nikdy neskřivil ti ani vlas (tak proč) jsi rozdělila nás zůstává jen myš-len-ka že strácí se mi pa-nen-ka a co uvadá jako pom-něn-ka nepomůžou žádné pís-men-ka zůstává jen myš-len-ka že strácí se mi pa-nen-ka a co uvadá jako pom-něn-ka nepomůžou žádné pís-men-ka (já tě fakt neskutečně moc miloval ale mám strach že svůj pád nedokážu zastavit) zůstává jen myšlenka že strácí se mi panenka a co uvadá jako pomněnka nepomůžou žádné písmenka zůstává jen myš-len-ka že strácí se mi pa-nen-ka a co uvadá jako pom-něn-ka nepomůžou žádné pís-men-ka.