Nic nevím, nic nejsem

Nic nejsem. Nic neumím. Nic nevím. Nic neznám. Tak jak se v tom labyrintu světa vyznat! Kam mám jít, kam?! Nic nejsem. Nic neumím. Nic nevím. Nic neznám. Jen světa mámení, samý všudybud, masky na tvářích, pravda v koutě blud. [Refrén] „Tady štěstí máš!“ Každý tahá, každý jiný hlas. Sláva, moc a lesk – pozlátko a klam, v srdci prázdno, ticho, sám. Viděl jsem moudré, jak se hádají. Viděl jsem bohaté, jak jsou chudí. Řemesla, úřady, tituly, řád, každý má pravdu, každý chce brát. Kola se točí, svět hlučně lže, a člověk v sobě ztrácí se. [Refrén] Všichni křičí: „Tady štěstí máš!“ Kup si smysl, vyměň čas. Pozlátko a klam. v srdci prázdno, ticho Jane, jak jsi to věděl, že... Nic nejsme, nic neumíme, nic nevíme, jen stíny lapáme. Stíny lapáme!